Rok 1935: Jak Sovětský svaz bojoval proti oslavě Velikonoc

Ruský Kreml.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Smutné velikonoce v SSSR

V sovětském Rusku jsou již po osmnácté smutné velikonoce. A přec bývaly dříve krásně.

Ruská církev revolucí ztratila ve státní správě mocného ochránce, jakým byla jim správa carská, kdy car byl současně nejvyšší hlavou pravoslavné církve na zemi. Sovětská vláda neuznává žádnou církev a zbylí věřící jsou terčem veřejných výsměchu.

Úřady přímo organisují bezvěrecké hnutí a proticírkevní propagandu. Velikonoce jsou zde novou příležitostí k vybití protináboženských vášní a k sesměšněni náboženských citu. Velikonoční zvyky jsou prohlašovány za »poslední zbytky maloměšťácké ideologie«, které je nutno vymýtiti z duše proletářů.

Ruský lid — podle učení sovětů — se proto nesmí za žádných okolností vrátiti k dřívějším velikonočním zvykům, které by znamenaly návrat do bývalého područí církví. Proto před dobou velikonoc zesiluje se nyní v sovětském Rusku protináboženská propaganda.

Běda tomu, kdo by se opovážil postavili na odpor organisátorům neznabožství. Také sovětští vysokoškolští profesoři a všichni vědci ze státem podporovaných ústavu byli vtaženi do protináboženského hnuti. Každý se musil zavázati nejméně 60 hodinami v roce věnovati propagandě proti bývalým církvím a náboženství.

Velikonoční zvyky byly tak násilím vymýceny z duše ruského lidu. Mládež se jich již nenaučí a staří je mohou zachovávati jen v přísné skrytosti před úřady. Veřejné velikonoční zvyky tak zanikly úplně a jen doma v rodinách se při stažených okenicích vzpomíná krásných zašlých dob a pěkných velikonočních zvyků.

Pouze přísný pust, který zapovídá po celý velikonoční týden požívání jakéhokoliv masa, se v SSSR, dodržuje bez námitek nových vládců...