Rok 1932: Tomáš Baťa je mrtev! Letecká katastrofa ve Zlíně šokovala celou zem

původně vyšlo: Lidové noviny - 1932, autor F. K. Zeman.
Přesně před devadesáti lety se odehrála tragická událost, která šokovala celou zem. Tomáš Baťa zemřel při nehodě letadla. Co přesně se tehdy odehrálo? Kam Tomáš Baťa plánoval letadlem letět? Co všechno Tomáš Baťa za svého života dokázal a jak bude jeho obuvnické impérium pokračovat? To vše se dozvíte v článku, který vyšel už odpoledne v den jeho smrti, tedy 12. července 1932.


Tomáš Baťa se zabil

Dnes ráno při startu k cestě do Švýcarska za synem zřítil se Baťa v letadle řízeném pilotem Broučkem za otrokovickým letištěm - Baťa zemřel při dopravě do nemocnice.

Brno 12. července

Dnes brzy po 6. hodině došly do Brna prvé zprávy zmateně mluvicí o těžkém zranění Tomáše Bati, jež se později změnily v pověsti o smrti, jež konečně nedlouho po 7. hodině byla zprávou ze Zlína potvrzena jako tragická jistota. Tomáš Baťa se zabil při leteckém neštěstí. O 6. hodině usedl do svého jednoplošníku typu Junkers, který řídil oblíbený Baťův pilot Brouček. Po 6. hodině letadlo startovalo s otrokovického letiště a vzneslo se dosti hladce.

Zprávy se rozcházejí v údajích výše, s které se letadlo dosud nezjištěnou poruchou vyvedené z rovnováhy náhle zřítilo. Pád letadla byl hrozný. Z jeho trosek byl vytažen Tomáš Baťa v hlubokém bezvědomí a krvácející z uší, úst a nosu. Při dopravě do nemocnice ve Zlíně Tomáš Baťa skonal, zatím co z trosek zničeného stroje vytahovali nedaleko otrokovického letiště mrtvolu pilota Broučka, jenž se na místě zabil.

Tomáš Baťa se chystal dnes na jednu z velmi vzácných cest svého života - na cestu soukromou, jež neměla nic společného s jeho obchodem. Chtěl letět do Švýcarska, kde je jeho syn, kterého chtěl Tomáš Baťa navštívit. Hned po startu jej potkalo smrtelné neštěstí.

Se všech stran docházejí dotazy po osudu Baťově, se všech stran se sbíhají nejrůznější zprávy, jež nelze v ranních hodinách ještě ani kontrolovat a na všech stranách je cítit velké rozechvění a smutek, který tato zpráva všude působí.

Zejména ve Zlíně, v Otrokovicích a v blízkém okolí způsobilo neštěstí a zprávy o Baťově smrti bolestné dojetí. Všude po městě stojí zástupy lidí, jež rokují o neštěstí. Po 9. hodině není ve Zlíně ještě nikde černých praporů a továrny bez přerušení pracují. Rovněž Baťovy filiálky, jimž nebyla z ústředí o neštěstí do 9 hodin ještě podána zpráva, pracuji bez přerušení.

V podrobné zprávě o neštěstí, jež došla o 10. hod. dopolední, se vyličuje podrobně, jak se katastrofa stala. Tomáš Baťa přijel na sletiště do Otrokovic po 4. hodině ráno v dobré náladě a těšil se na dlouhou leteckou cestu. V 6.15 hod. letadlo za lehké přízemní mlhy startovalo a letělo od letiště k budově papírny v Otrokovicích.

V husté mlze výše nad zemi ztratil pilot Brouček orientaci, stlačil stroj k zemi a narazil v letu na věž nebo a komín nové papírny. Letadlo se zřítilo na blátivé prostranství asi 100 m od papírny směrem k Tlumačovu u lesa, zarylo se motorem hluboko do země a rozpadlo se ve tři kusy. V přední části byl nalezen Tomáš Baťa i pilot v krvi, oba umírající.

Jako při všech tragických neštěstích velkých lidí i při smrti Baťově měla osudnou úlohu náhoda. Tomáš Baťa neusedl totiž do kabiny pro cestujícího, nýbrž sedl si vedle pilota k řízení letadla, což se mu stalo osudným. Zatím co kabina rozbitého stroje byla skoro neporušena, čelo letadla se rozbilo úplně a v něm oba muži nalezli smrt

O půl 10. hod. vyvěšen byl na radnici ve Zlíně smuteční prapor. Do té doby obyvatelstvo kojilo se nadějí, že zprávy o této tragedii nejsou pravdivé. Po vyvěšení smutečního praporu propukli mnozí v pláč. Celý Zlín ačkoli smuteční prapory nebyly dosud na budovách vyvěšeny, má smuteční ráz. nikde se o ničem jiném nemluví než o smrti Baťově.

Do města proudí stále zástupy lidi z okolí a ze Zlína odjíždějí stále auta do Otrokovic. Obyvatelstvo Zlína jest přímo zdrceno. Zlín byl vybudován na Baťových schopnostech a lidé z celého okolí nepocítili dosud bídy nezaměstnaností. Naopak ve Zlíně udržely se pěkné výdělky a výstavné vesnice v okolí Zlína svědčí o blahobytu podmíněném Baťovými schopnostmi.

Syn zemřelého dlí ve Švýcarsku, kde řídí tamní Baťovy závody a byl telegraficky uvědomen o skonu svého otce. Paní Baťová po zprávě o smrti svého chotě padla do mdlob. Vedení Baťových závodů uvědomuje dnes v 10 hodin telegraficky všecky filiálky o skonu jejich šéfa se žádosti o vyvěšení smutečních praporů. Vedení Baťových závodů převezme asi bývalý vyslance inž. Vavrečka společně se synem Baťovým.

V Tomáši Baťovi odchází nikoli jen československému, ale celému světovému hospodářství jedna z nejoslnivějších a největších osobnosti, člověk, který v českém prostředí a ve své době znamená hodnotu skutečné jedinečnou.

Celý svět sledoval nedávno imposantní Baťův čin — let do Orientu — celý svět zabývá se ustavičně Baťou jako jednou z největších osobností a moci soudobého průmyslu a obchodu.

U nás ovšem znamenal Baťa ještě více i jako člověk sám. Bylo v něm jedinečné spojení amerikánství s evropskou a lze říci českou zjemnělostí, bylo v něm příliš mnoho lidského, aby se šílení racionalisace v jeho podnikání mohlo změniti v cokoli jiného, než právě v rozumný pracovní řád.

Tomáš Baťa přizpůsobil americké pracovní metody evropským a československým poměrům vnášeje do nich stále a stále své cenné původní myšlenky, jež měly ovšem stejně jako celé Baťovo životní dílo hluboký mravní podklad.

Tomáš Baťa byl pravý fanatik výroby a obchodu. Nebyl to však žádným svým činem finanční pirát, hromaditel kapitálu a moci, které získal nikoli koupí, nýbrž jen činorodou, moudrou a úspěšnou prací. Peníze nebyly mu cílem, nýbrž jen prostředkem života, stejně jako nebyly účelem, ale jen pomůckou výroby.

Tomáš Baťa svým heslem služba veřejnosti nezískal jen populární vůdčí slovo, vytvořil jim také charakteristiku své práce a svého života. Zatím co pohyblivý pás výroby stal se principem Baťova průmyslového podnikání, zůstává všechna průmyslnická a obchodnická strohost tohoto muže okrášlena lidskostí, jež vyzařovala zejména z jeho vzácných veřejných projevů a nejvíc z toho, co napsal čs. novinám ze svého pobytu v Jerusalémě při cestě do Indie.

»Letectví je nejmladším členem lidské společnosti a je to nejzdařilejší dítě, jaké kdy lidstvo porodilo. Jeho nejvyvinutější vlastnost je vědomí lidské vzájemnosti. Je to ta vlastnost, jíž lidstvo děkuje za vládu nad světem, nad ostatním tvorstvem, vlastnost, která je činí nepřemožitelným. Aviatika vychovává v člověku potřebu sloužiti a odpouštěti. Učí ho spoléhali jen na sebe. Učí ho vědomí, že jeho zdar, jeho život leží v rukou jiných lidí. Aviatika učí člověka sloužiti lidem.«

Tato krásná slova napsal Tomáš Baťa za své veliké letecké cesty a nyní sám se stal jednou z nejtěžších, nejtragičtějších obětí tohoto letectví, kterého si tolik vážil a jež s takovým porozuměním a láskou u nás pěstoval.

Toto je ještě chvíle příliš časná a příliš rozechvívající, aby se dalo o Tomáši Baťovi povědět vše, nač se má myslit ve chvíli jeho smrti. Každý jen ví a cítí, že zemřel velký člověk, muž, který vedle presidenta Masaryka byl z československého národa snad nejznámější celému kulturnímu světu. Ať smýšlí o něm kdokoli jakkoli, byl to velký člověk a dílo, které vykonal, je jeho velikosti rovno.

Tomáš Baťa narodil se r. 1876 jako syn chudého ševce ve Zlíně na Moravě. Stal se jedním z těch chudých chlapců, kteří se proslavili celým světem. Už v 18 letech se snažil se osamostatnit, počal vyrábět obuv z textilií, sám vyráběl, sám prodával, rozšiřoval svůj obchod a r. 1904 nastoupil cestu do Ameriky, aby pohledem na její práci založil svou velkou budoucnost.

Také to, že Baťa začínal jako chudý člověk vlastně z ničeho, činí ho tak blízkým nejširší československé veřejnosti. Dovedl naučit své lidi pracovat, dovedl je naučit službě, jež sama se stala jeho životním vyznáním. Za války a po válce se Baťovy podniky velmi rozšířily a zejména vývoz Baťovy obuvi počal růsti netušenou měrou.

Dnes zaměstnávají Baťovy závody na 17.000 dělníků a dalších tisíce a tisíce lidí v prodeji a pomocných průmyslech a jestliže dosáhl Baťa denní výroby na 150.000 párů obuvi, lze vysvětlit, proč vyráběl levně a dobře.

Baťův zájem nekončil však jen u obuvnického průmyslu. Zajímal se také o veřejný život a pečoval o jeho obecné zlepšení. Jako starosta města Zlína vytvořil z této malé moravské obce kvetoucí místo služby a práce, to co vykonal pro zemi moravskoslezskou jako člen zemského zastupitelstva moravskoslezského, není dosud dokončeno a není ani dostatečně oceněno pro přílišnou živost a aktuálnost všeho, čím se Tomáš Baťa zabýval.

Baťovy továrny jsou největší obuvnické továrny světa. Všechna jejich oddělení pracují samostatně a společně na témž díle. Pokud se mluví u Tomáše Baťi o kapitalismu, nutno mluvit o kapitalismu sociálně produktivním.

Baťa vždycky i při nejvypjatější racionalizaci pamatoval na tělesnou i mravní bytost svých zaměstnanců, které hleděl učinili svými opravdovými spolupracovníky. Sociální zařízení Baťova jsou a zůstanou vzornou ukázkou správné péče zaměstnavatele o zaměstnance.


Poznámka Bejvávalo.cz
Další informace o leteckém neštěstí a smrti Tomáše Bati se můžete dozvědět v tomto článku.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1932, autor F. K. Zeman.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. července 2022


Diskuze k článku „Rok 1932: Tomáš Baťa je mrtev! Letecká katastrofa ve Zlíně šokovala celou zem“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.