Rok 1931: Lichva, která za podpory úřadů ničila chudou část naší země

Lichvářství na Podkarpatsku

Úvěrová lichva je metlou podkarpatského venkova, jež bují dodnes přes milionové subvence pro agrární družstevnictví, dík nepřirozeným spojeneckým vztahům vládnoucí politické strany.

Ukázkou, jak je možno na Podkarpatsku bohatnout bez práce na vrub nejbídnějších, je proces, jenž se bude projednávat 29. září před krajským soudem v Užhorodě. Obžalován je dr. Munk, advokát ve Velkém Berezném, pro 28 případů úvěrové lichvy, jejímiž obětmi byli namnoze vystěhovalci do Ameriky, potřebující peníze na cestu.

Za obstarání úvěru u peněžních ústavu srážely se dlužníkům při vyplacení půjčky velké částky. Kromě toho zní žaloba na dvojnásobné svádění ke křivému svědectví. K přelíčení, jež potrvá asi tři dny, je předvoláno asi 80 svědků.

Ve spojitosti s tímto případem není možno nezmíniti se o tom, že sklon k takovému vyssávání obyvatelstva je povzbuzován i tím, že nejvyšší úřady a politické kruhy na Podkarpatsku nepokládají (soudíce podle společenských zálib a úřední podpory) úvěrovou lichvu za nic nečestného.

Dokladem jest rozsudek nejvyššího soudu v Brně, jímž byla nutně a správně zamítnuta skandální žaloba Podkarpatské banky, vymáhající na trafikantovi-invalidovi 44procentní úroky. Z toho, že se spor hnal až k nejvyššímu soudu, je patrno, že nešlo o omyl, nýbrž o čin dobře uvážený.

Nejvyšší soud označil jednání banky za lichvářské a neslučitelné s občanskou morálkou. Ředitel této banky, starosta města Užhorodu, vede opět kandidátní listinu agrární strany v Užhorodě a je opět kandidován na místo starosty hlavního města země.