Rok 1924: Farář na Moravě zneužil desítky dívek. Co na to církev?

Děti před kostelem.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Farář Stromer.

Mnozí naši čtenáři znají Chvalkovice, ves na trati Přerov—Brno, poblíž Ivanovic; katolickou farnost spravoval tam do nedávná páter Theodor Stromer, který byl obviněn, že soustavně kaškoval, t. j. lákal školačky do fary a tam je sváděl, dopouštěl se na nich, kryt autoritou jejich učitele náboženství, nemravných činů.

V Brně proti němu vypovídalo dvacet školaček, dvacet ubohých tvorů, nedovedoucích se bránit duchovnímu otci Ty mluvily určitě a nelze pochybovat o jejich věrohodnosti. 2 ostatních některé, snad vlivem agitace farářových přátel a klarikálů, změnily původní výpovědí a státní zástupce zahajuje trestní stíhání punkto falešné svědectví.

Proces byl odročen až do skončení trestního stíhání a páter Stromer se vrátil ke kapucínům olomouckým. Proč dali ho do kláštera a nikoli do žaláře jako kohokoli jiného, z trestních činů obviněného, ovšem leckdo nepochopí. Každý obviněný, který zapírá (když jde o zločin), má být ponechán ve státním vězení až do skončení procesu, aby nemohl působit na svědky.

Mohla-li ve vyšetřovací vazbě sedět Haniková, mohl v ní posedět i pan farář. V demokracii nesmí mít jedna třída, ať kterákoli, nadpráví, ani strana Muňova, ani P. Šrámkova a dra Dolanského nesmí se těšit privilejím, na něž jiné nemají nároku.

Proces P. Stromra přichází velmi nevhod straně klerikální a je jisto, že pokusí se protáhnout vyšetřování dodatečné, oddálit verdikt soudu až do nových voleb. Strana, která se odhodlala krajně zneužívat paragrafu třináctého zákona na ochranu republiky, která dala odsoudit nadučítele Hoška ze severu Moravy a red. Čurdu Lipovského z Ostravska pro rušení náboženství (ačkoli tvrdili věci dosud beztrestně vědci hlásané a tedy jednali bona fide! ), nemůže být nadšena činy pátera Rašky, jenž nechvalně působil na východní Moravě (v Kozlovicích u Frenštátu prznil děvčata školou povinná z celé kolátury) nebo pátera Stromra, jehož proces je pro ni skandálem prvního řádu.

Ona vytáhla do boje ve jménu katolické morálky a hle, bez ohledu na par. 13. zákona na ochranu republiky, může jí každý ze soudních aktů vyčíst, jak vypadá tato morálka ve světle nepodezřelých svědeckých výpovědí.

Nejtěžším zločinem na světě je ublížit slabému, bezbrannému, zneužít autority, moci, síly; a zdali školačka není úplné bezbranná proti svému učiteli náboženství? Quisquidantem offendiculo fuerit uni ex parvis istis, qui in me credunt, praestiterit ei et suspendatur mola asinaria in collo ejus, ac demergatur in profundo mans, řekl Ježíš Kristus a to je ona řeč o pohoršování maličkých, o žernovu osličím, o uvrženi do hloubek mořských.

Je-li či není-li kapucínský klášter tou hlubokostí mořskou, Ježíšem míněnou, o tom snad bude psát — vídeňská Arbeiter Zeitung, žel, s tendencí proti čsl. republice! Případ byl znám příliš dlouho, mohl být rychleji vyšetřen a ortel už dávno znám, nejdeť o případ právnicky spletitý. Vředy lidské společnosti, ať jsou kdekolivěk, nutno radikálně vyřezat, justice je na to, aby slabé chránila.

Kdyby se podobných Raškovin dopouštěl pokrokář, také bych volal po rychlém ortelování, nejde mi o určitou politickou barvu, ale o věc. Kdo raškuje, má si být vědom důsledků. Kdo chce paragrafem třináctým ochránit víru, měl by napřed radikálně vytrhat bejlí vlastní!

Církev katolická nařizuje celibát. Je mi lhostejno, že byl zaveden až po vítězství papežů ve válkách o investituru a jeli zdravý, či ne: církev jej nařizuje, církev řekla ústy svých otců: femina janua diaboli, via iniquitatis et scorpionis percussis, její kněží mohou buď vystoupit z církve, nebo musejí celibát zachovávat.

Nechtějí-li, ať bojují proti němu všemi prostředky, ať volají po zrušení zákazu ženitby (kdysi i biskupové se ženili a někteří asi mívali kolik žen, proto jim apoštol Pavel nařizuje jednoženství), ale ať nesvádějí dívek, žen jiných mužů a především školních děvčat jako P. Raška; snad se namítne, že tu jde o lidi duševně zatížené, stižené perversitou — ale přece jde o lidi studované, kteří i v zatížení by se mohli ovládat, o lidi, kteří mají číst brevíř, životy svatých i Písmo a vědět, že bylo řečeno: Si veromanus tua, velpes tuus facit ut ta offendas, exciude ea et abjice abs te. Čehož následoval jistý Origines, ale nenásledovali tak mnozí posvěcení mužové, jiné ostře kárající.

Kdo chce jiné vést, kárat, má být lepší. Chápu, celibát je lex duna, sed lex a když majstr seminářský jej slíbil zachovávat, nemá koukat, kde je děvče hezký! Slib s mentální reservací a s ohledem na captatio benevolentiae není morálka.

Kdo káže o světcích, kteří se postili, má se také postit. Lidé neposuzují kazatele už jen dle slov, ale také podle jejich skutků. Víru lépe nežli paragraf třináctý zákona na ochranu republiky obhájí čistý život kněží oné víry, život aspoň trochu podle evangelia!

A tohle by si měla především uvědomit strana, která nejvíce mluví o víře, moderní vědou i výchovou »ohrožované«. Zdali ji ten tichý a bodrý národní pracovník, odsouzený severomoravský učitel Hošek ohrozil svou řečí o Husovi (za níž byl odsouzen) víc, nežli páter Stromer svými činy? Tahle otázka by neměla být přehlédnuta. Donuťte lidi neakcí mlčet a bude mluvit kamení!

poznámka redakce Bejvávalo.cz
Za zneužívání dětí dostal páter Theodor Stromer u soudu trest osmnáct měsíců nepodmíněně. Následně byl k překvapení veřejnosti nejvyšším soudem osvobozen a ještě se začal soudit s novináři, kteří o zneužívání dívek psali.