Rok 1923: Národní divadlo ostudně plýtvá penězi a platí špičkovým hercům za nicnedělání!

Národní divadlo.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Špatné hospodaření v Národním divadle

Zvon (č. 30) praví, že v Národním divadle bylo již dávno zapotřebí šetření. Při všem významu, který se právem přikládá první a jediné státní scéně, je ohromující deficit přece jen neúměrný.

Zasvěcenci tvrdí, že deficit bude letos ještě větší než loni. Zvon rozhodně souhlasí se snížením gáží zaměstnanců. Upozorňuje však, že výdaje na různé pokusy neúměrně zatěžují rozpočet.

A má-li se šetřit doopravdy, jest opět veřejné tajemství, že řada výborných hereckých sil poměrně draze placených celé měsíce je naprosto nezaměstnána: ať jmenujeme jen tuto trojici (abecedně): Jar. Hurt, Jan Vávra, K. Želenský!

Ti, kdo jsou odpovědni za dnešní umělecké vedení Národního divadla, mají povinnost vysvětliti veřejnosti, jaké jsou příčiny této křiklavé nehospodárnosti! Proč nejsou vůbec zaměstnány tyto draze placené síly?

Před časem vzbudil značný rozruch fakt, že dnešní správa činohry Nár. divadla přímo přeplatila několik hereckých sil jiného ústavu z důvodů zřejmě konkurenčních. Dnes, kdy konečně začíná éra šetření, kterou bychom jinak v zájmu úspornosti rádi uvítali, jest naléhavé na čase, aby byly loyálně vyloženy tyto trapné poměry, nejen v zájmu uměleckém, nýbrž i v zájmu státu — a stát jsme my všichni — jemuž konec konců nemohou být také lhostejny bezedné deficity Národního divadla.

Když šetřit, tedy šetřit! Nemůže-li dnešní správa Národního divadla celou jednu skupinu svého členstva potřebovat, ať má statečnost říci a zdůvodnit to veřejně!

Ale tam, kde se milionové deficity chtějí sanovati desítkovými a stovkovými srážkami, jest absurdní vyhazovat z okna nějakých stotisíc na gáže členů, které po celou sezonu vidíme nejvýš za oknem kavárny nebo na nábřežní promenádě a nikoli na scéně!

Vavříny dnešní umělecké správy Národního divadla nejsou přece podle toho, aby bylo lze stále jen mlčeti!