Rok 1923: Chudí přistěhovalci z Evropy obohatili celou Ameriku. Jak to dokázali?

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Národní listy - 1923, autor F. P. S.
V minulém a předminulém století se do USA stěhovaly miliony Evropanů. Emigranti z Evropy hledali v „Novém světě“ dobrodružství, nové životní možnosti a často i náboženskou svobodu. Článek z roku 1923 vám ukáže, jak tito Evropané jedinečným způsobem zlepšili život v celé Americe.
Následující text pochází z roku 1923

Jak se Nový York poevropštil.

Ty Evropany a Američany, kteří naříkají, že se Starý Svět amerikanisuje, utěšuje novoyorkský časopis Sunday Times tvrzením, že dnešní Nový York jest evropštější, než kterékoli evropské město.

Obohatila-li Amerika, praví se tam, Evropu koupelnami, jazzem foxtrottem a americkými zmrzlinami, vzala od ní tisíckrát více. Především zaplavila Evropa bývalý ponurý Nový Svět svou barvitostí, jež vnikla i do místností obchodních a nejvíce ovšem září za psacími stroji.

Neboť ani ve Španělsku při býčích zápasech nehýří tolik vzorkovaných kretonů, vtíravých batiků, křiklavě zelených, žlutých, modrých, řvavě červených, jako nalézáme i v nejvážnějších obchodních a bankovních comptoirech.

Ale i sama Broadway pestří se barevnými košilemi, duhovými kravatami tak, že se spíše podobá ulici neapolsko. Přirozeno, že, oděn jsa nádherou Američan, nemůže se spokojiti s lunchem složeným z konservy a nechutného zelí.

A skutečně vykazuje každé menu aspoň tucet cizozemských pokrmů, takže pouhá angličanka ani dávno nestačí na objednání sebe skromnějšího lunche. Arménské, řecké, ruské restaurace, kým jsou v Novém Yorku navštěvovány?

Plnokrevnými Američany ze všech koutů Spojených Států, Američany mistrně ovládajícími kuchyň, arménštinu, řečtinu a ruštinu. Není tomu ani dávno, a pravý Yankee skoro si ani netroufal vystasiti se v elektrice s francouzskými nebo německými novinami.

Dnes za 5 minut jízdy rozloží se vám před očima s jakýmsi sebevědomím noviny v tuctu různých jazyků. Kdo dříve věděl v Americe něco o kavárnách? Dnes celá Second Avenue jest pařížským boulevardem s kavárními terasami rozloženými téměř po celém chodníku. Za stolky naleznete tam. právě jako v Paříži, herce, spisovatele, novináře.

A co teprve hudba! Trochu toho amerického jazzu jistě evropské hudebnosti valně neuškodí. V amerických operách stala se naproti tomu angličtina neznámou řečí; platí jen. co nese pečeť evropskou.

Totéž platí o literatuře, takže americký dramatik spíše se dostane na jeviště evropské než na americké. Zkrátka evropský kulturní proud přivalil se s takovou mocí, že zvrátil vše, co mu bylo v cestě.

Ještě před 10 lety slavný ruský herec Orloněv téměř zašel hlady v Novém Yorku, nemoha sehnati ani ruského publika; když však loni Ruské Umělecké Divadlo dávalo ruská představení, rvali se tisícové Američanů o vstupenky a kritika div se rozumem nepominula.

Nikdo ať se dnes v Americe nepovažuje za vzdělance, není-li kován v ruské literatuře, nezná-li dokonale Knuta, Hamsuna, Anatola, France, Barbusse, Papiniho a ď Annuniza, spíše se odpouští neznalost literatury anglické. Platí to netoliko o Novém Yorku; i v Chicagu, St. Louis, Los Angeles, Pittsburgh, Philadelphia vykazují statistiky veřejných knihoven touž oblibu evropské literatury.

Zkrátka Nový York se stal pravou „Společnosti Národů“.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1923, autor F. P. S.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. listopadu 2022


Diskuze k článku „Rok 1923: Chudí přistěhovalci z Evropy obohatili celou Ameriku. Jak to dokázali?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.