Rok 1913: Třicet užitečných rad pro budoucí nevěsty

původně vyšlo: Vychovatelské kapitolky - 1913, autor Isidor Kahlig,
První máj je čas vyznání lásky a polibků pod rozkvetlým stromem. Proto by se nejenom dívkám a ženám mohly hodit tři desítky zajímavých rad z roku 1913, určené budoucím nevěstám. Po přečtení jistě uznáte sami, že řada z těchto více jak stoletých rad má co říct i dnešním zamilovaným.


Dívka nevěstou — svatba.

Příprava k životnímu povolání jest u dívky mnohem nesnadnější než u hocha.

Hochovi určí rodiče neb on sám stav, jemuž se chce věnovati a za tím se vzdělává, pracuje a připravuje, ale dívka neví, zdali půjde samostatně životem či jako družka po boku muže.

Ona tedy musí se připravovati pro životní úkol dvěma směry — na dvě fronty — což přirozeně vyžaduje více práce, nákladu, též času, jehož však dívka má méně než hoch, neboť dříve dospívá.

Je-li volba dívčího povolání pro samostatnou výživu nesnadná, není vstup do manželství nic lehčí a neměl by se konati lehkomyslně a bez rozvahy jen proto, aby se dívka za každou cenu provdala. Rusové říkají:

Než půjdeš do války, modli se jednou.
Než vstoupíš na loď, modli se dvakrát.
Ale než se vdáš, modli se třikrát.

Manželství jest skutečně věc příliš vážná, což vyplývá již z toho, že určeno jest trvati po celý život a že může býti sice zdrojem štěstí, ale že může též býti velmi nešťastné.

Neukvapujte se proto, milé dívky, s vyřknutím osudného „ano“, neposlouchejte pouze a jedině hlasu prchavé často sympathie, ale též hlasu střízlivého rozumu a nepřeslechněte zejména hlasu té, která Vám zajisté nejlepší radu alespoň dáti chce, tj. hlasu své matinky. Nikdo na světě nemíní to s Vámi upřímněji a její zkušenosti byly často draze vykoupeny.


Šťastným našim nevěstám — a přejeme všem, aby byly šťastnými — chceme zde vysloviti několik střízlivých rad a pokynů.


1. Není manželství, které vedlo by stále uprostřed růžových záhonů, toho dobře buďte pamětlivy. Každé manželství nese sebou povinnosti, obtíže, trpkosti, zkoušky. — Ve šťastném manželství rozplynou se tyto zase jako ranní mlha ve slunci, ale manželství nešťastné činí dvojnásob nešťastným.


2. Druhá příčina, která může štěstí manželské zkaliti, jest nedostatek. „Bída vyhání lásku z domu.“ Proto má mladá dívka dobře uvážiti, je-li hmotná existence jejího vyvoleného přiměřeně zabezpečená. Rodina, zejména s větším počtem dětí, má velké potřeby, které dívka, v domě rodičů dlící, často sotva dle jména zná.


3. Další příčina, kalící často manželské štěstí, jest manželská nevěra. U oltáře slibují si obě strany navzájem věrnost, a že se neopustí ani v štěstí, ani v neštěstí, ani ve zdraví, ani v nemoci atd. Kolik rodinných tragedií mělo v zápětí zapomenutí na tento slib. Zpytuj proto, milá dívko, nitro své, chceš-li za všech okolností dodržeti slib nevěsty u oltáře daný, ale ještě více, zaručuje-li povaha a rodina, z níž vyvolený tvého srdce pochází, že i on zůstane Ti věrným. Budoucnost nelze předvídati, ale muže, jemuž svěřiti chceš ruku svou má předcházeti nejlepší pověst z kruhů, v nichž se pohybuje.


4. Jistý franc. časopis dal svým ženatým mužským čtenářům hlasovati o otázce, kterých vlastností svých žen váží si nejvíce. Největší počet a daleko přes polovici odevzdaných hlasů neobdržela ani krása, ani jakákoli jiná vlastnost ženy. Velikou většinu obdržela dobrota srdce. Cení-li si muži dobrotu srdce svých žen tak vysoko, jest jemnocit mužů pro citlivější pohlaví ženské dvojnásob nelhostejný.

Tisíce žen jsou mučednicemi surovostí svých mužů. Proto dlužno nejen slova, ale i skutky svého ženicha pozorovati, není-li hrubého smýšlení a surového srdce. Nevšímavostí ve věci té nejedna žena trpce odpykala.


5. Náboženské předpisy i občanský zákoník brání sňatkům v blízkém příbuzenstvu a to hlavně z příčin zdravotních. Chorobné vlastnosti rodinné objevují se v takových sňatcích u větší míře a děti z takových sňatků ztrácejí dle lékařského pozorování na síle, kráse i intelligenci.


6. Netřeba šířeji odůvodňovati, že obě k sňatku chystající se strany mají býti tělesně i duševně zdrávy. Občanský zákoník brání osobám s nezhojitelnou nemocí uzavřití sňatek. Manželství osob nemocných nejen že nemůže býti šťastným, ale jest více než pravděpodobno, že zákonem dědičnosti přeneseny budou tělesné i duševní neduhy na potomstvo.


7. Před 20. rokem neměla by se dívka vdávati. Jednak nebývá tělesný vývin dívky do doby té dovršen a starosti manželství dolehnou předčasně na mladou mysl. Nejlepší poměr stáří novomanželů jest, když muž je o 5—10 let starší. Větší nepoměr zřídka kdy bývá příznivý.


8. „S ohněm voda, těžka shoda" praví české přísloví. Dbej, milá dívko, též povahy svého snoubence. Jsou povahy mírné, laskavé, dobrosrdečné, ale též povahy tvrdé, kruté, a tu platí: — „Ne po řeči, ale po skutcích je poznáte!“

Kde přísnost se a vlídnost pojí,
kde síla není s něhou v boji,
tam souzvuk dobrý vždycky zněl.
Nuž, kde se věčný svazek rodí,
hleď, zda se srdce k srdci hodí —
jeť krátký klam a dlouhý žel.


9. Daleko mocnější než všecky rady a pokyny, kterých jsme uvedli, bývá — láska. Bylo by zajisté předem nešťastné manželství uzavřené bez vzájemné sympathie a lásky. To jest první podmínkou šťastného svazku dvou mladých srdcí, ale láska nesmí býti slepá —

„jeť krátký klam a dlouhý žel“. —

Taž se svého srdce, souhlasí-li s krokem tvým, ale hlásí-li se též rozum se svými námitkami k slovu, neupírej mu ho a jsou-li námitky opravdu závažné, snaž se přemoci náklonnost, v níž leží zárodek budoucích strastí. Nezadávej srdce svého, nesouhlasí-li s tím rozum.


10. Varujeme mladou dívku před předčasným a slepé vášnivým zamilováním. Až příliš často následuje děsivé vystřízlivění, když ideál naší obrazotvornosti zevšední a dívka shledá, jak daleko zůstala drsná skutečnost za obrazem — mladé fantasie.

Věnec panenský hrá krásně
nevěstám vždy na čele,
k svatbě slavné zvou-li hlásně
všecky zvony v kostele.
Ach, den tento přeblažený
žití máj též skončí nám,
pás a závoj roztržený
rázem zničí luzný klam.


11. Byla-li dívka ať již obřadným zasnoubením či bez něho prohlášena nevěstou, pak musí dvojnásob býti její snahou zachovati slušnost a ušlechtilý dívčí mrav. Se svým ženichem nebude mnoho prodlévati o samotě a nepřipustí žádných nedovolených důvěrností. Mužové ničeho si více neváží než opravdové cudnosti a ctnostné statečnosti.


12. V době zasnoubení bude ženich ku své nevěstě jisté pln pozorností a ohledů. Nezvykněte příliš na tyto projevy něžnosti a lásky a neočekávejte jich trvale i po sňatku.

Kéž věčně věků v plné kráse
čas mladé lásky zelená se

jest jen básnická tužba, kterou život nerealisuje — a jako i nejkrásnější růže přece jednou odkvete, tak se má i s vypnutými city mladých srdcí.

Denní povinnosti a starosti tvého manžela přinutí jej brzy točití se též kol jiných os než kol své mladé ženušky. Objeví se různé navyklosti, manžel přiblíží se opět ku svým bývalým přátělům a p. Nad tím neprojeví mladá ženuška mrzutost, ale vpraví se do nových poměrů.


13. Často vyskytnou se mezi snoubenci neshody a nedorozumění. Není potřeba, abys vždy povolila. Zůstaň pravdě věrnou a projev tvé mínění upřímně, ale nechtěj míti pravdu vždy za každou cenu i když v nitru svém jsi seznala, že pravdu nemáš. Žena nabude vlivu spíše láskou, něžností, ušlechtilým mravem než nepovolností neb drsným slovem.

Muži vůle, čin a smělost sluší,
ženě prosba, cit a mlčení.
Muž bud více duchem, žena duší

praví Kollár, a nejšťastnější manželství bývají, kde muž je hlavou, žena srdcem, zcela ve smyslu uvedených Kollárových slov.


14. Jako nevěsta budeš se snažiti získati přízeň matky tvého snoubence. Uposlechneš proto její rad, vyhovíš její drobným přáním a budeš se snažiti drobnými pozornostmi se jí zavděčiti.


15. Obřadné zasnoubení nebývá u nás zpravidla zvykem. Stane-li se však přece a dává-li se příbuzným a známým o tom zpráva, pak vychází zpráva ta od rodičů nevěsty a nemá-li rodičů, od jejího poručníka. Na tištěném oznámení stojí jméno nevěsty vždy před jménem ženicha. Jsou-li oba z různých míst, uvedou se tato místa a sice obec nevěsty na místě prvém.


16. S nepřítomným snoubencem budeš udržovati čilou korrespondenci. Nesmíš ale psáti častěji a tonem vřelejším než on.


17. Neshody v době zasnoubení podobají se bouřkám. Jednotlivé a krátké osvěží ovzduší, příliš časté ochlazují vzduch povážlivě.


18. Žárlivost v době zasnoubení podobá se soli. V malé dávce je nezbytným kořením, ale přesolení zkazí věc úplně.


19. Snoubenci domnívají se velmi často, že je nikdo nepozoruje. Ve skutečnosti sedí pod skleněným příklopem, kterým vše lze viděti.


20. Stavíš-li se z lásky hodnější než jsi, pak staneš se často opravdu hodnější a lepší.


21. Nezapomeň pro vřelejší cit na zevnější formy, ale mnohem hůře bylo by, pro zevnější formy zapomenouti na cit.


22. Pamatuj často, že ne každý snoubenec stal se také manželem !


23. Nevěsta chodí po pravé straně svého snoubence, žena již po levé straně svého muže. Nepřehlédni, že Ona a On z doby zasnoubení změní se v manželství v On a teprve Ona.


24. Neposuzuj lásky svého snoubence dle jeho darů. Plnou ruku provází často prázdné srdce.


25. Nezasnubuj se pouze k vůli tomu, že budeš míti pěknou svatbu, nebo že ti krásně bude slušeti svatební šat — Co jsou tyto krátké chvilky proti dlouhému životu I


26. Svatbu a svatební hostinu strojí zpravidla rodiče nevěsty, a jen nemá-li rodičů blízcí příbuzní neb poručník. Hostina může též v hotelu vystrojena býti, vyžadují-li toho okolnosti.


27. Svatební šat mladé nevěsty jest zpravidla bílé barvy, u krku uzavřen, co možno jednoduchý a nepřetížen okrasami. Šperk jednoduchý, nikdy příliš nápadný a nádherný. Bílé střevíce a rukavice stejné barvy a nepříliš velká kytice doplní tvůj svatební úbor.

Svatební průvod bývá v různých končinách velmi různě uspořádán. Nejčastěji provází nevěstu do kostela družba (první mládenec), ženich vede první družičku. Na cestě z kostela jde nevěsta po levé straně ženichově.

Při svatební hostině sedí snoubenci na prvním místě. Jim platí též první přípitek, který nebývá přednesen blízkými příbuznými, nýbrž některým z hostů. Na přípitek ten ženich neodpovídá.

Novomanželé přicházejí též k hostině poslední a mohou se též bez rozloučení dříve vzdáliti. Podnikají-li svatební cestu, rozloučí se v cestovním úboru s hosty.


28. Nesměj se na cestě k oltáři, ale neplač též při řeči kněze. — Svatba není pohřeb.


29. Nebuď pověrčivá. Prší-li na svatební průvod, znamená to dle jedněch slzy — dle jiných štěstí. Vyber si to lepší.


30. Nezapomeň v den tvé svatby též na chudé.


Původní zdroj historického článku:
Vychovatelské kapitolky - 1913, autor Isidor Kahlig,



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. května 2022


Diskuze k článku „Rok 1913: Třicet užitečných rad pro budoucí nevěsty“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.