Psí testament.
(Z Národopisného věstníku českosl.)
Jedno mněstě byl menčí řezník, ale vobchodu mněl málo. Místo masa sekal jen poklony. Jednou něco tak pokradmo uškrtil, inýho nemněl. Tedy jenom de lesem, kůzlata koupit, a mněl sebou velikýho psa, jak řeznickej pes bejvá. Najednou se mu stratil, zabjeh kus, a za chvíli je tadyk, a milýho řezníka táhne za kalhoty, tak za nim šel.
A teď začne tam pod stromem hrabat. Řezník si myslí: tadyk musí bejt něco zakopanýho, ňáký peníze. A vopraudu, pes vyhrabal neohromnej hrnec peněs. Tak to s tichosti sebral, příde s večerem domu, a poudá ženě: Konec nouze! Podívej se, co náš Bismark lese vyhráb. Ta spráskla ruky, toli peněs, diu že vostala žiuvá.
Teď si zavedli nejlepší řeznictví, hostinec u toho, že samá elita k nim chodila. Von byl hned ináč váženej, taky ho snad za vejbora zvolili, nebo co. Tak jednou poudá ženě: Vidiš, tomu sme přišli skrze našeho psa, necháme ho, aš sám pojde. Starej uš byl, tak to netrvalo s nim dlouho. Tedy von poudá: Co, ženo, ten pes zaslouží na řbitou zahrabat.
— I co tě prej napáda, to nejde.
— Šak mlč, já to noci pořidim, hrobek mu tam vykopám, žánej nebude čerta vedět.
A tak to uďál. Teď ráno hrobník de, vidi novej hrob, co to je, to já nedál, jédinej, to je ňáká vražda. Bježí na faru, důstojný pane, je tam novej hrob, a žánýho sme nepořbívali
No tak farář spolu dou, vyhrabali to, a teď viděj, řezníku Bismark. Co se to jen vopovážil! Tak hned pro něj, to musí k soudu, na tole sou tuze velký tresty. Dobře, pro milýho řezníka poslali.
Co ste to prej vyved, zlořečenej človječe, na řbitou, na svatý pole psa zakopat!
— Ale důstojný pane, von si to zasloužil, šak si to pomyste, von vám poručil tři stouky, kostelnikoj sto, a tule hrobnikoj taky sto.
— Inu proč ste mi to neřek hned, to se mu mohlo taky blinknout!
A uš s toho nebylo nic.
Diskuze k článku „Rok 1912: Veselá historka o mrtvém psu, psaná kouzelnou lidovou češtinou“
1) Rodinné tajemství Adolfa Hitlera: jeho babička byla Židovka a pocházela z…
2) Jak v přírodě najít zlato nebo platinu? Pozorujte rostliny!
3) Děsivá statistika úmrtnosti a průměrné délky života z roku 1910
4) Antonín Dvořák: Stačila jednoduchá operace a geniální skladatel mohl žít…
5) Deset zapomenutých receptů na kuře podle našich prababiček