Rok 1873: Co víme o pitné vodě a proč ji potřebujeme?

rubrika: historické články / recepty, vaření a jídlo, původně vyšlo: Dívka v domácnosti - 1873, autor Tom. J. Ronek.
Reklamy nám neustále radí, jakou balenou vodu si máme kupovat pro své zdraví. Autora článku z roku 1873 by asi nikdy nenapadlo, že lidé s přívodem levné pitné vody do domácnosti budou kupovat předraženou balenou vodu, ale přesto vám i dnes může prozradit o vodě něco zajímavého.
Následující text pochází z roku 1873

Nejzdravější nápoj jest: Voda.

Voda všemu tvorstvu velikého poskytuje užitku, nejvíce však člověku; bez vody přestalo by všecko žíti, co živo jest.

Voda v nás zažité potravně částky rozpouští a trávení jich usnadňuje; ona lidem i živočichům vydýchanou a vypocenou vodu nahrazuje, krvi v našem těle všeliké škodlivé látky ubírá, ona ji čistí a rozřeďuje.

Voda, je-li čistá, skládá se z vodíku a kyslíku a objevuje se v skupenství bud tekutém, bud v pevném co sníh a led, anebo ve skupenství vzdušném jako páry a mlhy. Teplem proměňuje se v páry, jež jsouce vzduchu lehčí, vzhůru vystupují, tam se zimou ochladí a dolů jako déšť padají; spadlá voda se v zemi tisícerými štěrbinami a rozpuklinami sem tam vine, a najdouc někde průchodu, ze země jako pramen vypryšťuje.

Pramenitá voda člověku nejlépe chutná a proto se na místech takových studánky, studny anebo čerpadla (pumpy) zařizují.

Studničná voda se pije, neboť chová v sobě kyselinu uhličitou, která se v podobě perliček na stěnách nádoby usazuje; kyselina uhličitá, je-li sama o sobě, všecko udušuje, vodu však činí občerstvující. Stojí-li voda delší čas v nádobě, vyprchá kyselina tato a voda nám nechutná.

Tvrdá voda nerozpouští a nepění mýdlo a luštěniny se v ní na měkko neuvaří, poněvadž se v tvrdé vodě vápennatou korou pokrývají. Voda říčná, dešťová a sněhová jmenuje se měkká, protože mýdlo rozpouští a luštěniny velmi snadno na měkko uvaří. Měkká voda nehodí se k pití. Čistá voda nemá ani chuti, ani barvy, ani zápachu a také se v přírodě nikde nenalezá; vody čisté nabývá se překapováním čili destilací.

V zemi uloženo jest po vrstvách tu vápno, tam železo, jinde síra, sůl, sádra a j. Tyto nerosty voda rozpouští a jimi se nasytí, od čehož pak dostává rozmanitou příchuť; to jsou vody léčivé či minerální, jejichžto požívání se v jistých nemocech léčivým býti osvědčilo. Podle hmot, které ve vodě jsou rozpuštěny, slují pak vody solné, železnaté, sirné a j. Takové prameny léčivých vod prýští se v Bilině, v Zaječicích, v Karlových Varech, v Teplicích a j.

Sodová voda jest obyčejná voda, v níž jest značné množství kyseliny uhličité umělým způsobem rozpuštěno.


Původní zdroj historického článku:
Dívka v domácnosti - 1873, autor Tom. J. Ronek.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. února 2022


Diskuze k článku „Rok 1873: Co víme o pitné vodě a proč ji potřebujeme?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.