Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Oslava adventu před staletími: přísný zákaz zábavy a tance

původně vyšlo: Lidové noviny - 1931, autor Jan V. Krecar.
Myslíte, že bez zábavy na adventních trzích nejde dodržet tradiční průběh adventních svátků? Článek z roku 1931 vám ukáže, že je to právě naopak! Slavilo se totiž před adventem, kdy především ženy milovaly svátek svaté Kateřiny. Za tanec a zábavu o adventu naopak hrozil přísný boží trest.


Před adventem

Advent se blíží. Advent je doba čtyř neděl před narozením Páně (25. XII.). V době adventní měli se věřící kajícně připravovati na příchod Páně a proto církev zakazovala konali svatební veselí (později jen slavnostní) a jiné hlučné radovánky, zejména taneční.

V Čechách se věřilo, že kdyby kdo o adventě tančil, opadalo by ovoce. A podobně říkali na moravském Valašsku: »Tančí-li se v čas adventní, trnky opadají se stromě zelené.«

Advent začíná »první neděli adventní«, která připadá na konec listopadu nebo počátek prosince (mezi 27. XI a 3 XIl.); to jest začátek církevního roku. Proto lid využíval hojně poslední doby předadventní ku svému veselí a častému tanci.

Nebylo také kromě ostatků masopustních v žádném ročním údobí tolik veselých zábav a společenského tance jako v druhé polovině listopadu. Bylo k tomu také v té době více času, neboť přestaly již veškeré venkovské práce, které obyčejně ukončoval sv. Martin, obzvláště »přijel-li na bílém koni a zabílil celý svět«. A konečně musili také v té době předadventní oslavovati památku světic a svatých, jako byla sv. Cecitie (22. XI.), sv. Kateřina (25. IX.) a sv. Ondřej (30. XI.).

Svatá panna Cecilie byla odedávna uctívána jako patronka hudebníků (muzikantů) i kantorů. Proto jak v Čechách, tak na Moravě oslavovali její svátek jednak v kostelích zpěvem církevním, jednak také o společenských zábavách. Mohli by ještě dnes starší pamětníci mnoho vyprávěti o »Cecilských zábavách«. Pod ochranou sv. Cecilie tvořily se hudební kroužky a jednoty: ve dnech Cecilských hojně zpívaly se písně učitelské (kantorské), jak toho všeho jsou mnohé doklady historické.

Úcta ke sv. Kateřině rozšířila se v Čechách zejména za císaře Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic, neboť oba byli jejími zvláštními ctiteli; den památky sv. Kateřiny byl u nás svátkem zasvěceným (až do r. 1771.). Kateřinské věnečky byly stejně oblíbeny jako »zábavy Cecilské«.

Místy tanečním zábavám v době této světice pořádaným, říkávalo se pouze »Kateřina«. Někde, jako pod Železnými horami, byl den sv. Kateřiny zván také »ženský den«; a to proto, že ženy o kateřinském věnečku sedávaly u stolů (jako jindy muži), majíce před sebou pivo, dávaly »zavdávati« mužům a samy si vybíraly muže k tanci; teprve o půlnoci při »volence« a potom mohli si muži pro ženy choditi.

A bylo živo a veselo — a nesmíme zapomenouti, že byla to vždy zábava upřímná, společenská a přátelská — až do úsvitu ranního. A hudba vždy rozjařené sousedy doprovázela k jejich příbytkům.

Někdy však připadá prvá neděle adventní po sv. Ondřeji (tedy začátkem prosince), a tu tančívalo se ještě i na sv. Ondřeje. Říkalo se pak: »Svatá Kateřina zakazuje veselost pod smíchem a sv. Ondřej pod hříchem«.

Sv. Ondřej však býval již vždy neúprosný a proto přísloví dí: »Svatý Ondřej muziky stavuje«. A pak i oprávněnosti nabývá přísloví: »Na svatého Ondřeje konec pocení.«


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1931, autor Jan V. Krecar.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. listopadu 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.