Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jízlivost, posměšky a nadávky - smutná tradiční součást naší povahy

původně vyšlo: Povaha česká v řeči - 1917, autor Prof. Dr. Jos. Kratochvíl.
Náš národ má jistě řadu skvělých vlastností, ale rozhodně není bez chyby. Jednu nepříjemnou součást naší tradiční národní povahy vám popíše text z roku 1917. Myslíte, že se situace do dnešních dob zlepšila, nebo je naopak ještě horší než dřív?


Posměšky - nadávky.

Posměchem, velmi oblíbeným a proto namnoze jak nemístným a nevčasným, tak nešetrným, utrácí se mnoho z národní bytosti.

Do významů mnoha slov klademe něco nízkého; činíme si z nich nadávky.

Kolik posměšků uvázlo na slově: Janek, ponocný, pastýř . . . Slova ta jsou již tak ochytána a obabrána, že se zmrzela a hledala se náhrada: místo Janek, úzké a poměrně chlapecké Jeník, místo ponocný — noční strážník (Nachtwächter), místo pastýř — strážný, místo hajný — lesní strážce (Forstwart) . . .

Který pak náš inteligent nazýval by se Janek, jak německý hrdě si říká Hans?! A což Jura, Mikuláš, Matěj . . . Háta, Dorota, Lenora, Apolena . . .

Má-li slovo dvojí význam, uplatňuje se ten nižší, nepěkný; kolik by jinde podle toho měli vyhodit slov: Ausschuss . . . U nás slovo kart, karta, že znamená také list v karbanu nebo vůbec ve hře v karty, pozbylo všeho ostatního významu v ušlechtilém smyslu charta .. . Němec volá: Träger ve významu nosič, a nikomu nenapadne, že by se tak mohlo volatí na lenocha; co by to bylo u nás posměšků, nejen u malých lidí a na konec přece jen na škodu jazyka.

Bývá-li jaká příčina k různicí a sporu, nehledá se nejprve rozumný rozbor a výklad, nýbrž v citové rozčilenosti počíná se různice třeba jednostrannou výčitkou nebo přímo nadávkou : ty zloděju, sebrals mi hlávku zelí . . .

Čilá vnímavost pozoruje škodolibě slabiny druhých — a hrotí si je v přezdívky. Slovo naplňuje se trpkým obsahem, bere-li se za nadávku: na pohled nelišné kladivo, kopyto, trdlo, motyka, motovidlo, boží dárek . . . má v sobě mnohem více jedu než třeba Galgenstrick . . . a což teprva mrcha, neřád, potvora . . . viděti, že naše nadávky umějí bývati con affectu . . .

Z blíže známých jazyků žádný nemá tolik posměchu ve vlastních jménech.

I na oko nevinné: Koukal, Pácal, Zdráhal, Škrabala, Nepustil, Drahovzal, Suchomel . . . čpí výsměchem, že někdo něco udělal nevčas, nevhod, na škodu — utržil posměch a — jméno. V jiných jménech je to patrnější: Hranáč, Nezveda, Nečesaný, Ospalý . . . Ani tělesných vad se nešetřilo: Kokta, Kulhánek, Slepánek, Hrbáček, Erben, Herben jest vlastně Hrbáň, Bezrouk, Nohál, Okál, Pětioký...

Inteligence i zde se drží v předu. Člověk z lidu řekne: vítaj Juro mezi chlapy — v počestném významu, ale zeptejte se „pána“, co soudí o Jurovi, o chlapu; spílá pacholků, nevěda, že pacholek je lidu čestným titulem : říká se chlapci: to je hodný pacholek a v národní písni: šohajíčku hrzký, drž se po pacholsky; Němec dále říká: wir Knechte Gottes — my: sluhové, služebníci, tedy asi lokaji, a u Pámbíčka teprv!

Kdysi „Čas“, prý orgán vysoko učené instance, psával tónem, jako že tomu onomu pisateli měly by se ruce zpřerážeti; nižší stavovský list české (běda, kdo by řekl, že ne) inteligence, směl svým čtenářům napsati, že učitelům varhaníkům měly by se ruce pozutínat a otloucti o jejich hloupé hlavy . . .

Lid má již o tom své slovo: že za stara učil se někdo nadávati od svinského pastýře, nyní prý z novin. Někteří ten tón odmítají, mnohým se líbí . . .


Původní zdroj historického článku:
Povaha česká v řeči - 1917, autor Prof. Dr. Jos. Kratochvíl.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
15. února 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jízlivost, posměšky a nadávky - smutná tradiční součást naší povahy


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: