Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jedovaté líčení našich prababiček: rtuť, hliník a olovo

původně vyšlo: Česká hospodyně1909
Říká se, že pro krásu se má trpět - a v historii to rozhodně platilo. Článek z roku 1909 vás seznámí s tím, jaké nebezpečné látky se používaly k líčení od biblických dob až po začátek dvacátého století.


Líčidla.

Zajisté jest všeobecně známo, že se líčidel užívalo již za nejstarších časů našeho dějepisu.

Jeremiáš a Ezechiel vyčítaly již dcerám Israele, že se líčí, aby se líbily cizincům. Staří Egypťané byli velmi úzkostliví ve své toaletě; tyčinkou ze slonoviny kreslili si nejprve černý kruh kolem očí, aby jim dodali výrazu a ohně. Po té musila skřínka s líčidly vydat i svoje poklady a na bílý podklad nanášela se červeň, načež se ještě cévy špičkou ze slonoviny modře narýsovaly.

Mnichovský professor Baeyer zkoumal, jakých prostředkův užívala princezna Ast, dcera jednoho z faraonů, k oživování černi svých očí a zvyšování lesku pleti.

Jelikož měl k disposici několik mumií vznešených egyptských dam, nalezených nedávno v Achminu, seškrábal tenkým nožíkem jemnou vrstvu líčidla, jímž byly tváře mumií okrášleny a podrobil je chemickému rozboru. Dle jeho dobrozdání Thebské a Memfisské krásky líčily se mastí bělobovou, křídou a moukou.

Císař Heliogabal měl dle letopisce Gibbona při svém prvním vjezdu do Říma obočí černěná, tváře bíle a červeně nalíčené. Od těchto dávných časů se nic v tomto oboru nezměnilo; ješitné pokolení damské a často též světácké pánské stejnými prostředky hledí napomáhati přírodě jako jejich předkové před 3—4 tisíci léty. Běloba sice ustoupila rýžové mouce, ale sublimát (chlorid rtuťnatý) jest stále ještě králem všech kosmetických prostředků.

Než, přece se nám podařilo dověděti se o novince, jež poskytuje skutečně něco původního, totiž o líčidle světélkujícím. Není sice jisto, zda-li tento vynález dojde širšího upotřebení, ale přece tuto podáme popis způsobů přípravy.

Světélkující líčidla jsou v podstatě známá obyčejná líčidla, jako rýžová mouka, křída, nebo zinková běloba, jen že jest k nim přimísen světélkující prášek, na př. sirník vápenatý, zinečnatý, barnatý nebo strontnatý. Olovo a vismut musí býti úplně vyloučeny, neboť jejich sirníky jsou tmavé. Těmito líčidly se dodá kůži neobyčejné jemnosti a zdánlivé průsvitnosti.

Nejlepší účinek má bílé líčidlo, připravené ze sirníku zinečnatého, k jehož výrobě dal návod Charles Henry. Toto líčidlo má ve tmě zvláštní světélkování bílé do zelena a zvláštní magický odlesk v přítmí umělého světla. Nepříjemný jest u tohoto líčidla onen zelenavý svit, jejž vydává; tento se však dá odstraniti přimísením lithia, alkanny nebo karmínu.

Uvádíme zde na příklad složení takového světélkujícího líčidla: Jemné mouky rýžové 100 dílů, sirníku zinečnatého světélkujícího 200 dílů, uhličitanu lithnatého 25 dílů a karmínu 2 díly.

Zbývá nám ještě promluviti o novém líčidle hliníkovém. Hliník, rozmělněný na prášek, vyskytuje se nyní dosti často v obchodě, neboť se ho již dosti hojně užívá v tiskařství, k malbě atd. Nedávno jsme měli příležitost, viděti v jednom divadle stříbrné lidi, provozující umělecké a silácké kousky, jejichž tělo bylo natřeno hliníkovým práškem, jenž velmi pěkně lne ke kůži.

Ve měnícím se osvětlení činili tito lidé neobyčejně skvostný dojem, připomínající na serpentinový tanec, jenže bez těch velikých gázových rouch, ale za to s krásným kovovým leskem.

Ejhle, opět nové upotřebení kovu, jehož zužitkování zaměstnává tolik vynalézavých hlav!


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně1909




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. října 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jedovaté líčení našich prababiček: rtuť, hliník a olovo


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.