Jak v roce 1910 vypadalo ideální zimní oblečení?

Jak se oblékat na podzim a zimu?

Šaty oblékáme nejen z ohledů esthetických, ale také hygienických, snažíce se chránit se jimi jednak při nepříznivém počasí, jednak při silném kolísání teploty vzduchu.

Změna ročních období vyžaduje v našem pásmu střídání šatstva a to takové, aby šaty byly celkem přizpůsobeny poměrům povětrnostním, nemá-li být naše zdraví ohroženo. Šatstvem se totiž má regulovat ztráta tepla, jíž tělo naše stále trpí, jednak vyzařováním, jednak vodivosti a jednak odpařováním. Při volbě šatstva však velmi často neznalost a předsudek způsobuje zcela nerozumné a škodlivé počínání, tak že nebude v této době pořizováni zimní garderoby nemístné, zmínit se se stanoviska theoretického o rozumném oblékání se.

Poněvadž v zimě je rozdíl mezi teplotou těla našeho a vzduchu největší, byla by ztráta tepla velmi rychlá a vydatná, kdybychom se proti ni nebránili šatstvem. Vlastní teplota tělesná (37° C.) vyzařuje z kůže na první její pokrývku. Za látky pro šaty užíváme vesměs špatných vodičů tepla, které obdržené teplo rychle nerozvádějí a neodvádějí.

Mezi kůží a šatstvem utvoří se také vrstva otepleného vzduchu, která působí obdobně jako vzduch uzavřeny v prostoře dvojitého okna; zabraňuje totiž rychlé výměně tepla vnějšího a vnitřního. Šaty sprostředkují ovšem též převáděni tepla z vnějšího okolí k tělu a vzhledem k této okolnosti je směrodatná nejen látka šatna, ale i její barva. V létě nosíme světlé a bílé šaty, poněvadž nejvíc chrání před tepelnými paprsky z okolí k tělu přicházejícími.

Pro udržení určité teploty tělesné mnohem významnější než vyzařování tepla je vodivost. Není závislá na barvě látky, ale na její hustotě, kterou se podmiňuje obsah vzduchu, udržovaný v mezerách tkaniva. Toto nepatrné množství je velmi důležité, neboť zabraňuje náhlému vyměňování tepla, působíc jako zmíněná už vrstva vzduchová, uzavřená v prostoru meziokenním.

Hladké lisované látky a přiléhavé šaty hřejí proto mnohem méně než volné, pohodlné, z látky chlupaté. Vnikne-li do zmíněných mezer místo vzduchu voda, zvlhnou-li nám šaty nebo promoknou, ztrácí téměř všecku svou vlastnost zahřívací. Proto je první podmínkou zimního oděvu a prádla, aby bylo naprosto suché.

Těžké vlněné látky těší se v zimě zvláštní oblibě. Ze zvyku je odporučována jejich dobrá vlastnost, že hřejí. Bližší pozorování činnosti naší kůže vybízí však k jisté opatrnosti při volbě těchto látek. Šaty nesmějí nebo alespoň nemají zabraňovat odpařování, ku kterému na povrchu našeho těla, na kůži stále dochází.

Ovšem podporovat, to jest zrychlovat tento proces nemají zimní šaty. Lépe je volit látky vlněné než bavlněné, poněvadž látka vlněná odnímá tělu teplotu mnohem pravidelněji než bavlněná a zabraňuje tak možnému náhlému ochlazení a z toho vznikajícímu nachlazení.

Naprosto zavržení hodné jsou tak zvané nepromokavé látky nebo dokonce gumové (gumové pláště), poněvadž znemožňují ventilaci kůže a stávají se tělu lidskému po delším nošení nepříjemné, zdraví lidskému pak nebezpečné.