Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak se za dávných časů slavil svátek Tří králů

původně vyšlo: Bájeslovný kalendář slovanský 1860, autor J. J. Hanuš.
Tři králové, to nejsou jen nade dveřmi křídou napsaná písmena K+M+B+. Jak se 6. leden slavil v minulosti a proč se mu říkalo Den svíček, to vám prozradí text z roku 1860.


Den svíček. 6. ledna.

V církvi řecko-katolické je tento den, jak právě podotknuto, téměř nejslavnějším celého roku.

Je to vodokerštje, vodokřtění (madyar. viz-kereszt). Nesvětí se ale v církvi pravoslavné voda na den 3 králův (jenž u nás připadá na 18. ledna) snad jen v kostele, než veřejně v řekách, a kde těchto nebývá, alespoň ve veřejných kašnách, jako k. př. ve Lvově a to nejslavnějším průvodem knězi.

V Petrohradě bývá dvůr císařský přítomen na ledě, kde prohlubinu prosekanou, Jordanem nazvanou, ratolestmi vůkol a vůkol obehnávaji.

Voda posvěcená je ke všemu dobrá; ji odnášejí s dychtivostí nesmírnou po ukončené slavnosti v nádobách domů. Lid ruský má i v obyčeji, ponořiti se pod vodu i když mrzne nejkrutěji. Na večer dělá si pak týž lid křížky na dvéře, aby zlí duchové, vypuzeni jsouce z vody, nepřibyli do příbytkův.

I u jiných Slovanů bývala bezpochyby druhdy na den tento větší slavnost, než bývá nyní. V Čechách je k. př. r. 1466 jedna listina datována takto: Tag der h. taufe (t. j. tauche) a 16. článek Muraňského statuta r. 1585 zakazuje slovenským farářům „to pověrné a bludarské s křížikem tulání po ulicích a domích.“

Co na slavný den upamatovávali se staří Čechové na sv. 3 krále, i za týden ještě, jmenujíce 13. ledna ochtab svíček. Němci ale, počítajíce hlavně vánočné dny, dávali 13. jméno buď der achtzehnte, buď der zwanzigste a to dle různého spůsobu, buď počítati den Adama a Evy i tříkrálový den k vánocím buď nic. Tak jmenují někdy den svíček den zwölften, někdy ale o 7. lednu říkají, ich gehe auf den zwölften.

Že dnem tříkrálovým ukončeny byly slavné vánočné hody, dokazuje i starý církevný obyčej, kterýmž od adventu až do svíček, jak praví juž Štítný, svatby nebyly dovoleny, ba i tím, že dnem po třech králích počíná se masopust.

Pravý masopust připadá ovšem na poslední toliko dny před popelcem, ba na noc téměř jen úterkovou, německy fas-nacht zvanou, od slova fas-en, fas-eln, jařiti, hýřiti, veseliti se, později též blázniti.

Jméno fast-nacht povstalo nedorozuměním, že je to noc před postem; výkladu prvnějšího dosvědčuje i rakouské jméno masopustu fasching a bavorské fassangen. Zdá se, jakoby církev běsiti a ukrývati se pod škrabošky, co v pohanstvě o vánocích v užíváni bylo, teprva po vánocích, co po posvátném čase byla dovolovala.


Původní zdroj historického článku:
Bájeslovný kalendář slovanský 1860, autor J. J. Hanuš.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. ledna 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak se za dávných časů slavil svátek Tří králů


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: