Jak se za dávných časů slavil svátek Tří králů

původně vyšlo: Bájeslovný kalendář slovanský 1860, autor J. J. Hanuš.
Tři králové, to nejsou jen nade dveřmi křídou napsaná písmena K+M+B+. Jak se 6. leden slavil v minulosti a proč se mu říkalo Den svíček, to vám prozradí text z roku 1860.


Den svíček. 6. ledna.

V církvi řecko-katolické je tento den, jak právě podotknuto, téměř nejslavnějším celého roku.

Je to vodokerštje, vodokřtění (madyar. viz-kereszt). Nesvětí se ale v církvi pravoslavné voda na den 3 králův (jenž u nás připadá na 18. ledna) snad jen v kostele, než veřejně v řekách, a kde těchto nebývá, alespoň ve veřejných kašnách, jako k. př. ve Lvově a to nejslavnějším průvodem knězi.

V Petrohradě bývá dvůr císařský přítomen na ledě, kde prohlubinu prosekanou, Jordanem nazvanou, ratolestmi vůkol a vůkol obehnávaji.

Voda posvěcená je ke všemu dobrá; ji odnášejí s dychtivostí nesmírnou po ukončené slavnosti v nádobách domů. Lid ruský má i v obyčeji, ponořiti se pod vodu i když mrzne nejkrutěji. Na večer dělá si pak týž lid křížky na dvéře, aby zlí duchové, vypuzeni jsouce z vody, nepřibyli do příbytkův.

I u jiných Slovanů bývala bezpochyby druhdy na den tento větší slavnost, než bývá nyní. V Čechách je k. př. r. 1466 jedna listina datována takto: Tag der h. taufe (t. j. tauche) a 16. článek Muraňského statuta r. 1585 zakazuje slovenským farářům „to pověrné a bludarské s křížikem tulání po ulicích a domích.“

Co na slavný den upamatovávali se staří Čechové na sv. 3 krále, i za týden ještě, jmenujíce 13. ledna ochtab svíček. Němci ale, počítajíce hlavně vánočné dny, dávali 13. jméno buď der achtzehnte, buď der zwanzigste a to dle různého spůsobu, buď počítati den Adama a Evy i tříkrálový den k vánocím buď nic. Tak jmenují někdy den svíček den zwölften, někdy ale o 7. lednu říkají, ich gehe auf den zwölften.

Že dnem tříkrálovým ukončeny byly slavné vánočné hody, dokazuje i starý církevný obyčej, kterýmž od adventu až do svíček, jak praví juž Štítný, svatby nebyly dovoleny, ba i tím, že dnem po třech králích počíná se masopust.

Pravý masopust připadá ovšem na poslední toliko dny před popelcem, ba na noc téměř jen úterkovou, německy fas-nacht zvanou, od slova fas-en, fas-eln, jařiti, hýřiti, veseliti se, později též blázniti.

Jméno fast-nacht povstalo nedorozuměním, že je to noc před postem; výkladu prvnějšího dosvědčuje i rakouské jméno masopustu fasching a bavorské fassangen. Zdá se, jakoby církev běsiti a ukrývati se pod škrabošky, co v pohanstvě o vánocích v užíváni bylo, teprva po vánocích, co po posvátném čase byla dovolovala.


Původní zdroj historického článku:
Bájeslovný kalendář slovanský 1860, autor J. J. Hanuš.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. ledna 2020


Diskuze k článku „Jak se za dávných časů slavil svátek Tří králů“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.