Inženýr Jan Kašpar nebyl jediný aneb zapomenutá historie našeho letectví

rubrika: historické články / letectví a vzduchoplavba, původně vyšlo: Aviatika - 1914, autor Jar. Kalva
Navštívili jste o víkendu Aviatickou pouť v Pardubicích a obdivovali historická letadla i jejich piloty? V tom případě vás jistě bude zajímat text z roku 1914, popisující počátky létání v naší zemi i předpověď letectví do budoucna. Myslíte, že vývoji našeho letectví dnes brání stejná překážka jako v roce 1914?
Následující text pochází z roku 1914

Aviatika v našich zemích

Po úspěchu bratří Wrightů upozornila část rakouského tisku s pýchou, která nebyla prosta melancholie, na to, že před mnoha lety již v Rakousku myšlenka dynamického letu byla blízka uskutečnění.

Byly tím míněny práce Viléma Kresse († 1913), který r. 1898 demonstroval létající model aeroplanu. Kress vyčerpal na provedení svého plánu své jmění i podpory nejvyšších přátel, aby se přesvědčil, že mu bude v rozhodnou chvíli podpora odňata, a že bude odsouzen malomocně hleděti, jak příslušníci pružnějších států uskutečňují úspěšné totéž, co bylo ctižádostí jeho života.

Vedlo by daleko líčiti podrobněji všechny kroky, které byly učiněny aspoň pro vzbuzení zájmu na aviatickém hnutí u nás, a omezíme se proto na několik stručných črtů. V téže asi době, kdy Kress ukázal svůj létací model, konal u Trutnova továrník Igo Etrich s inž. Welsem pokusy s Lillienthalovým planeurem (nosné plochy bez motoru) v klouzavém letu.

Historie Etrichova zasluhuje býti vypravována, poněvadž Etrichův systém značí nesporně vrchol činnosti ve stavbě aeroplanů v naší říši.

Upozorněn byv článkem profesora Alenborna na létací semena rostliny Zanonia, Etrich stavěl planeury v této podobě a r. 1905 konečně provedl první let s velikým planeurem tohoto typu. R. 1907 postavil Etrich první své motorové letadlo.

Za nedlouho na to rozešel se se svým společníkem inž. Welsem a pracoval dále o svém plánu ve Víd. Novém Městě. Tam se mu v srpnu 1909 podařily tři kratičké lety. Avšak již koncem listopadu a v prosinci jeho dílovedoucí Illner dokázal zcela dobrou konstrukci tohoto letadla delšími lety. Tak byl vytvořen později prosluvší Etrichův typ ,,Taube”.

Od té doby se úspěchy Etrichova letadla množily nejen v Rakousku, ale i v Německu, kde výrobu převzala firma Rumplerova. Největším asi úspěchem této soustavy, která své doby měla velkou většinu rakouských rekordů, byl let inž. H. Hirtha s cestujícím z Mnichova do Berlína, kterým vyhrál cenu Kathreinovu 50.000 marek.

Vedle tohoto typu utvořil pak Etrich další typ ,,Schwalbe”, který zkoušel v Čechách na letišti josefovském, neboť přesídlil opět do Čech a zařídil továrnu ve Starém Horním Městě u Trutnova. Etrich byl největším dodavatelem rakouské armádní správy a mimo to dodal řadu letadel vládám italské, ruské a německé.

Dnes u nás hrají letadla ta úlohu podružnou, neboť byla předstižena dvojplošníky Lohnerovými, kterých naše armáda nyní téměř jedině používá. Vedle Etricha zasluhuje býti jmenován podnik „Autoplanwerke“, který byl založen r. 1909 ředitelem Augustem Warchalowskim, stavěl dvojplošníky typu H. Farmana pozměněného Adolfem Warchalowskim a jednoplošníky ryt. Pischofa, původem Rakušana, jenž ve Francii sestrojil svůj zcela pěkný stroj.

Na dvojplošnících této firmy pěkné výkony provedl Adolf Warchalowski, který v srpnu r. 1910 obletěl jako první věže Štěpánského kostela ve Vídni, a známý aviatik Sablatnig, který zvítězil v dolnorakouském okružním letu. Než továrna tato netrvala dlouho. Vyčerpavši značný kapitál nákladnými pokusy i stavbou letadel, na které nacházela nepatrně odběratelů, byla zrušena.

V dnešním stavu rakouské aviatiky je první vídeňská firma Lohnerova, která staví dvojplošníky zv. „Pfeilflieger" (t. j. šípovité letadlo), na kterých bylo dosaženo několika světových rekordů, hlavně výškových s cestujícími. Firma Lohnerova jest, jak jsme již podotkli, nyní jediným výhradním dodavatelem letadel rakouské armády.

Aviatika rakouská, až na několik málo výjimek, jest všechna v rukách a službách vojenských. V seznamu diplomovaných rakouských pilotů, jest počet civilních letců proti letcům vojenským v mizivé menšině.

V Čechách první ujal se aviatiky, t. j. praktického jejího provozování, populární inženýr Jan Kašpar z Pardubic, který na jaře r. 1910 překvapil českou veřejnost prvními veřejnými lety, které provedl ve většině měst českých i moravských, za nimiž následovaly i lety cestovní; z těch byl své doby let Pardubice-Praha, provedený v květnu r. 1911, i rakouským rekordním letem cestovním.

Vedle inž. Kašpara sluší jmenovati jeho bratrance Eugena Čiháka, který se aviatikou zabývá dosud, dále J. Čermáka, který provedl řadu zdařilých letů v Uhrách a na Balkáně, první rakouskou pilotku sl. Boženu Láglerovu a řadu jiných.

Bilance naší české aviatiky v době přítomné jest ovšem velmi pasivní, což jest arci snadno pochopitelno, ježto není zde dostatek kapitálu, který je vlastně v aviatice velmi důležitým činitelem, a jehož nedostatek brání snaživým jednotlivcům k postupování kupředu...


Původní zdroj historického článku:
Aviatika - 1914, autor Jar. Kalva


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. května 2023


Diskuze k článku „Inženýr Jan Kašpar nebyl jediný aneb zapomenutá historie našeho letectví“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.