Hledáte práci? Pozor na inzeráty, které nabízí rychlé zbohatnutí

Jak vydělati peníze

Došel k nám do redakce před několika dny dopis, adresovaný autoru besídek. Zní tak:

»Vážený pane,

už ve dvou besídkách rozvádíte široce thema „jak se vydělávají peníze“. Jenže Vaše pojednání má dosud nehezkou vadu; tu totiž, že melete pořád, jak lze vydělati peníze v Americe, v Anglii, v Indii a kdo ví ještě kde a při tom nezmínil jste se dosavade ani slovem, jak lze vydělati peníze na př. u nás, v Čechách.

Mluvím sice pouze za sebe, ale myslím, že většina čtenářů Besed se mnou souhlasí, když řeknu, že byste mohl už jednou obrátit. Začal jsem ty poslední besídky čisti opravdu se zájmem, poněvadž — konečně — časy jsou zlé a člověk by rád od těch pánů z Prahy něco pochytil. A pokud se týče vydělávání peněz, to zvlášť.

Ale snad si pro pána boha, pane redaktore, nemyslíte, aby vaši čtenáři běželi vydělávat peníze tím způsobem, aby vydali se na příklad do Indie, aby tam uřezávali chřestýšům ocasy, nebo aby jeli do Rio Janeira pěstovat krysy? Povězte nám raději pěkně pořádně, jak lze vydělati peníze u nás v Čechách a budeme vám všichni tuze vděčni, když Vaše rada jen poněkud bude za něco stát.

S úctou

X. X., váš čtenář.«

Když jsem tenhle dopis přečetl, přiznám se, že jsem se podrbal ne za jedním, ale za oběma ušima.

Milý pane X. X., to jsou všechno těžké věci. Kdybych věděl, jak se vydělávají peníze u nás, nechal bych, holečku, sám psaní besídek a buďto bych se umění vydělávat peníze věnoval sám, nebo bych aspoň si zařídil nějaký příslušný institut, kde bych tomu vyučoval tak, že by to děti ssály již s mlékem matčiným.

Víte, milí čtenáři, jsem-li už nucen dát ruku na srdce a přiznat se vám ke svým hříchům, řeknu předem, že besídkář je takový člověk, který na příklad dovede napsati dosti dobrý, nebo i znamenitý článek o pěstování bramborů, nebo cibule, ale kdybyste mu svěřili příslušný kus půdy, aby své vědomosti mohl prakticky uplatnit, ručím vám za to, že nevypěstuje ani cibuli, ani brambory, kdyby se namáhal sebe víc; besídkář dovede napsati velmi pěkný článek o škodlivosti kouření a při tom, zároveň co to píše — jako já teď — pálí už třetí viržinko; besídkář dovede psáti proti pití piva a při tom pije — jako já teď — a libuje si při tom, že je pivo znamenité; besídkář by dovedl psát i proti šňupání a — jako já teď . . . no, darmo mluvit.

Milí čtenáři. Na besídkáře se musíte dívat jinými skly. Je to Člověk, který je plný dobrých myšlenek, dobrých zásad, úmyslů, činů, dobrých plánů — který je slovem samá dobrota. Ale jen — v theorii. V praksi je slabý, tuze slabý, tuze slabý tvor a nalézá nejvýš zadostiučinění v tom, že když svým článkem v některé příčině — dejme tomu — tisíc lidí vrátil na cestu ctnosti — že si může aspoň za pět procent z toho počtu vyhodit z kopýtka.

Milý pane pisateli dopisu výše uvedeného!

I u nás dají se vydělati peníze. Případ mám ihned po ruce. Snad setkáte se často v novinách s následujícím insertem:

Přirozeně nalezne se dosti lidí, kteří mají zálusk na »100 zlatých měsíčně i více« a kteří myslí, že dopis a třicet haléřů je nezabije. Na svůj dotaz obdrží takovou odpověď:

Velectěný pane!

V odpověď na Váš ct. dopis sdělujeme Vám, že Vaše nabídka nám úplně vyhovuje. Račte laskavě zaslati obnos 2 koruny zápisného a 10 korun výloh administračních a obdržíte obratem a vyplaceně úplný návod k snadnému výdělku. Poroučí se Vám v úctě dokonalé

M. N. L. atd.

Mezi tisíci lidmi, kteří v dychtivosti vydělati měsíčně sto zlatých i více poslali na insert první dopis, nalezne se dozajista aspoň padesát, kteří pošlou i dvanáct korun.

Konečně přijde i ten čekaný hlavní dopis.

Velectěný pane!

Přijali jsme s díkem a súčtovali Vámi zaslaný obnos per 12 korun a oznamujeme následující: Uveřejněte v kterémkoli rozšířeném listě insert podobného znění jako byl náš, na který ráčil Jste zaslati nám svou přihlášku. Nalezne se vždycky dosti hlupáků, kteří se také přihlásí a pošlou třicet haléřů na odpověď, z nichž vy vydáte skutečně jen deset. Co se ještě do »sto zlatých i více« nedostává, doplní hlupáci další, kteří 12 korun opravdu pošlou a jimž můžete posloužiti toutéž radou, jakouž i my dnes Vaši ctěnou zásilku kvitujeme.

V úctě a oddanosti

M. N. L. atd.

Hleďte, milí čtenáři, tak se i u nás vydělávají peníze. Jsou zase podobné cizí »firmy«, které inserují v listech polských, uherských a jiných s podobným obchodním motivem a s podobným výsledkem.

A nyní tedy smím asi vrátiti se k tomu, jak ještě vydělávají lidé peníze na světě vůbec. Při tom upozorňuji zároveň, že každý ten cizokrajný motiv dá se navázati i na naše poměry — ovšem při troše talentu a s příslušnou variací.

V Londýně, v Paříži i jinde jsou zařízeny ústavy na pěstování myší, jež jsou určeny dílem pro lékařské pokusy a dílem pro milovníky těchto zvířátek. V Londýně na př. jest spolek, který vyplácí prémie až přes sedm set korun v našich penězích za zvláštní odrůdy myšího chovu.

Rovněž ve velkých městech jsou lidé, již zabývají se chovem pavouků, po nichž je čilá poptávka u obchodníků s vínem . . . Pavučiny na vinných lahvích jsou známkou stáří; jaká rozkoš, když na stole ocitne se láhev pokrytá »několikaletou pavučinou«. Hle, čeho nezmocnil se vinařský »průmysl«.

Jenže, ač vrátil jsem se k původnímu svému motivu, pozoruji nyní, že vrátil jsem se pozdě. Místo pro besídku jest už zcela vyčerpáno . . . Ale, pěkně prosím, tím že vinen nejsem. Vina padá na hlavu toho čtenáře, který psal dopis uvedený nahoře a pro nějž jsem nucen dokončení svého pojednání odložiti až zase do čísla příštího, tentokráte však neodvolatelně.