Co má prostituce společného se vznikem legendy o svatém Mikuláši?

Svatý Mikuláš.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Sv. Mikuláš.

Jaký byl život našeho světce? Proč se v den jeho překvapujeme dárky?

Sv. Mikuláš žil ku konci třetího století v Pataře, městě v Malé Asii, jako syn vznešených a zámožných a při tom velmi zbožných rodičů. Schopný hoch byl vychován pod dozorem svého strýce, biskupa v Myře a když dospěl v mladíka, vyvolil si se svolením rodičů stav duchovní.

V prvních letech jeho kněžského působení vypukl v Pataře a okolí strašný mor, který sklátil do hrobu tisíce lidí, mezi nimi také rodiče Mikulášovy. Po nich stal se dědicem velikého bohatství a mohl si nyní popřáti všechny požitky světské. On však nechtěl. Nevážil si zlata a jmění a umínil si, že celé dědictví rozdá chudým.

Mezi četnými důkazy jeho milosrdenství a dobrotivosti k chudým vypravují následující příběh: V Pataře žil za času sv. Mikuláše šlechtic který různými nehodami docela zchudl a byl v nouzi tak veliké, že se svými třemi dcerami sotva se uživil.

Bída den ode dne rostla a nebohý otec, jemuž šlechtictví bránilo, aby žebral, byl zoufalství blízek. Ve své beznadějnosti se konečně odhodlal, aby rodinu od záhuby vysvobodil, že že bude výživu opatřovali pomocí svých dcer hříšným způsobem.

I stalo se, že sv. Mikuláš se o nešťastném záměru šlechticově dozvěděl. Pln soucitu pro cizí bídu, odebral se v noci k bytu nešťastníkovu a hodil oknem pootevřeným sáček zlaťáků do ložnice ustaraného otce a zmizel.

Když šlechtic se probudil a peníze našel — a vysvětliti si nedovedl, odkud by byly, děkoval Bohu se slzami v očích za pomoc neočekávanou, podivuhodnou. Peněz použil k tomu, že nejstarší dceři koupil výbavu a vdal ji.

Svatého Mikuláše těšilo, že šlechtic peníze tak dobře vynaložil, i umínil si, že se postará také o ostatní dvě dcery. Odebral se tedy podruhé o půlnoci k domu, v němž bydlela zchudlá rodina, a hodil sumu zase tak velikou oknem jako ponejprv do ložnice otcovy.

Ten nemohl se pro radost ani zpamatovati. Padl na kolena a děkoval Bohu z hlubin srdce. Jsa však zvědav, kdo by byl šlechetným dobrodincem jeho a doufaje, že dostane dar i po třetí, dával od nynějška každé noci pozor, aby dárce poznal a jemu se poděkoval.

A když sv. Mikuláš po třetí svou noční chůzi podnikl a peníze vhodil do světnice, vyběhl šlechtic z domu a spěchal za utíkajícím, vrhl so mu k nohoum a nazýval ochránce svým andělem s nebe seslaným.

Sv. Mikuláš díky odmítl, řka, že jen svou povinnost vykonal skutkem křesťanského milosrdenství, a žádal šlechtice, aby se o tom nikomu nezmiňoval. Ten však nemlčel a velebil štědrost a šlechetnost svého dobrodince.

Ten skutek lásky byl počátkem dlouhé řady skutků milosrdenství, které vykonal sv. Mikuláš. Byv později zvolen za biskupa myrského, rozdal celé své jmění chudým a pak sám na ně sbíral almužny. Nezměrná soustrast s chudými učinila ho samého žebrákem, neboť musil — jak vypravuje jeho životopis — pro svou potřebu vypůjčiti si nejpotřebnější knihy a nářadí.