Co čeká malé země ve spojené Evropě? Takhle naši budoucnost předpovídal T. G. Masaryk

President Masaryk o evropských otázkách.

Oprávněnost malých států. — Rakousko a Německo. — Dunajská konfederace. — Cesta k jednotné Evropě: dorozumění francouzsko-německé.

V pacifistickém Das neue Europa vyjde v nejbližších dnech v prosincovém čísle interview s presidentem Masarykem o otázce Panevropy a o evropském dorozumění vůbec. K otázce drobných států a balkanisování Evropy řekl president Masaryk toto:

Velkým národům a jednotným státům je lehké tvrdit, že balkanisování Evropy je zlo. Ideálem drobení na malé státy jistě není, ale Evropa a zvláště východní Evropa je už tak utvořena, že se skládá z četných malých národů a z těchto národů nechce žádný vymřít.

Proč by se to také mělo stát? Nechová každý národ v sobě něco krásného a drahocenného? A není synthesy mezi malými státy a rozpínavými tendencemi? Oh, ano, je.

Ježto při obecném demokratisování není možné utlačování jednoho národa druhým a při vítězství demokratického principu nic nezadrží ani nejmenší národy, budou-li chtít vstoupit do zájmového souručenství, či do federace s velkými národy, které jim skýtají možnost expanse.

O otázce připojení Rakouska k Německu pravil president Masaryk nejdříve suše, že tuto otázku nepokládá za akutní, za palčivou otázku. Pak pravil: To jsou více romantické přežitky, než praktické nutnosti.

Rakousko i bez připojení k Německu může vést krásný život. Zatím má potíže, ale také Francie má potíže a Anglie je má. Proč hned krkolomná řešení? Rakousko je docela zvláštní zjev, jehož zachování pro lidstvo může být jen s prospěchem. Vžil jsem se příliš do rakouské kultury, abych nepociťoval s Grillparzerem, Raimundem a mnoha jinými spisovateli, že Rakousko je kulturní klenot, který by byla velká škoda ztratit.

Také dunajskou konfederaci posuzuje president Masaryk, praví interviewující, se značnou skepsí. Proč právě dunajská federace, třeba jen v hospodářském smyslu? Přirozeně i teď hrají určitou úlohu vodní cesty, nikoli však rozhodující.

Dopravní možnosti se tak rozvinuly, že takovým momentům, jako příznivá zeměpisná konfigurace nelze přikládat význam v dřívějším smyslu. A skutečně, chceme-li se orientovat podle statistických dat, tedy... a president Masaryk otvírá anglickou ročenku a ukazuje, že dovoz a vývoz mezi Československem a Německem, Rakouskem, Anglií a Polskem je velmi čilý.

Avšak také tyto otázky dostanou, pokračoval, ve světle nové už v nepříliš velké vzdálenosti ležící Panevropy jiné a mnohem správnější řešení. Nechci tím říci, že Panevropa může býti utvořena z dneška na zítřek, ale především může a musí se dospět k dorozumění mezi velkými státy Francií, Německem, Anglií, Italií a co je nejdůležitější: mezi Francií a Německem.

Ve své knize Světová revoluce jsem už podal důkaz, že není v našem zájmu vidět konflikt mezi Francií a Německem. Naopak, rádi bychom přispěli podle našich sil k tomu, aby se oba národy dorozuměly.

Dosáhne-li se takového dorozumění mezi Francií a Německem, pak okolo velkých národů seskupí se malé státy. Pak bude lze mluvit o Panevropě, leč i potom teprve, to jest až bude tento ideál vytčen jako uznaný cíl mezistátní politiky, mohou býti dány všechny otázky k diskusi, až bude ochota řešit je cestou dorozumění a loyality. Nebude pak otázek, jež by musely být vyloučeny.