Začátky vojenských ponorek

rubrika: historické články / námořnictvo a lodě, původně vyšlo: Epocha 1904, autor inž. Al. Tvrdý.
Dnešní ponorky pohání atomový reaktor a vydrží týdny bez vynoření na hladinu. O takových výkonech se ale konstruktérům ponorných člunů ani nezdálo. Jejich výtvory a historii prvních ponorek vám přiblíží článek z roku 1904.
listování v kapitolách článku 'Začátky vojenských ponorek'
« předchozí
  1. Kapitola 1
  2. Kapitola 2
  3. Kapitola 3
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »

archiv Bejvávalo.cz.

Podmořské čluny

Zvykli jsme si již odedávna nazývati člověka pánem přírody, a málokomu napadne, aby pochyboval o pravdivosti tohoto rčení. Kulturní dějiny nám skutečně předvádějí řady úspěchů, jichž člověk dosáhl. Pohleďme jen na moře. Od té doby, co člověk pustil na vodu první člunek, až do dnešního dne, kdy hrdé parníky brázdí vlny okeanu — jaký to obrovský pokrok!

Domnělý vládce přírody má nyní bitevní lodi ohromných rozměrů s posádkami po stech lidí, přenesl svoji zášť ze země na vodu, válčí a topí tu svého nepřítele. Zkrátka, mohli bychom myslit, že člověk pokořil své libovůli také okean, ohromnou to hladinu vodní, která zaujímá 73% celého povrchu zeměkoule. Leč není tomu tak. Co se stane, když jej zastihne bouře uprostřed rozbouřených vln? Pohltí jeho skořápku plovoucí na povrchu vody a pohřbí ji i s lidmi na mořském dně!

Již dlouhou dobu se proto lidé zanášeli myšlenkou sestrojit takovou loď, která by mohla plout pod vodou jako ryba a nebyla vydána hříčce vln dmoucích se na povrchu zrádného moře.

Prvý, kdo pojal myšlenku sestrojit podmořský člun, byl roku 1604 Angličan K. Bern, a nedlouho po něm (1624) měl podobnou myšlenku Hollanďan VanDrebbel, jenž takový člun skutečně sestrojil a demonstroval jej v Londýně. O vynálezu Drebbelově je známo, že loďka byla celá ze dřeva a uváděla se v pohyb pomocí několika párů vesel. Rovněž málo víme i o druhém modelu, který byl sestrojen v Hollandsku, v Rotterdamě r. 1653.

Po mnoha pokusech se konečně podařilo r. 1770 Angličanu Day-ovi sestrojiti člun poněkud dokonalejší; při hlavním pokusu se však loďka potopila a již nevyplula. Day při tom utonul.

R. 1773 sestrojil Američan Bushnell podmořský člun, který se nazýval »Turtle« (t. j. Želva), ač se podobal víc kouli nežli želvě. V hořejší jeho části se nacházel otvor ve vyvýšené věžičce, kterým mužstvo lezlo dovnitř. Loďka se pohybovala vpřed pomocí vesel a kormidla. Krom několika ručních čerpadel a nejnutnějších přístrojů bylo v loďce dále jednoduché torpedo; aby se loďka neobrátila, měla u dna připevněnou přítěž. Vynálezce se pokusil — při válce za neodvislost Ameriky — zničit anglickou loď, ale byl by málem sám zahynul.

Jiná podmořská loď byla sestrojena známým vynálezcem parníků Fulton-em roku 1797, a zlepšena byla r. 1781, načež byla zkoušena ve Francii na řece Seině. Loďka se jmenovala »Nautilus«, byla dlouhá 6½ m a vysoká 2½ m, a měla tvar doutníku. Místo dřeva užil Fulton na její stavbu železo a měď. Plaval-li člun tento na povrchu vody, bylo naň možno připevnit malou plachtu. Uvnitř seděli tři lidé, kteří ji uváděli v pohyb pomocí kola. Poněvač loďka zkoušku velice dobře obstála, byla poslána do Brest-u, kde se u přítomnosti samého Napoleona I. potopila do hloubky 8 m a plavala pod vodou různými směry více než hodinu. Při druhém pokusu byla prý pod vodou 5 hodin. Napoleon však nepohlížel na vynález vážně, a tak se stalo, že loďka i sám vynálezce byli zapomenuti.

Od těch dob zkoušelo svůj důvtip mnoho povolaných, leč málo bylo vyvolených, jimž by se podařilo sestrojit model, který by vyhovoval lépe než modely dosavadní. Sluší tu vzpomenout na př. bývalého pruského poddůstojníka W. Bauer-a, jenž jiné jinak dosti zdařilé pokusy konal r. 1848 v Kiel-u.

Další z nich jest Američan Philipp, jenž roku 1851 sestrojil člun dlouhý 12½ m a vysoký 1¼ m, který se pohyboval šroubem s ručním převodem. Tato loď opatřená dělem utonula však i s vynálezcem při hlavní zkoušce na jezeře Erie.

Neúspěch tento však přec neodstrašil od následování. Čím více životů vyžadovaly nebezpečné pokusy za oběť, tím víc se jich dělo. Poněvač pak typ lodi, její tvar a způsob stavby, nelze nikterak změnit, dály se pokusy jinými směry. Vynalézány nové motory, nové způsoby potápění lodí, nové způsoby jich osvětlování v mořských hloubkách a t. d.

Jednou z takových pozdějších konstrukcí je člun Francouze Rion-a z r. 1861, který byl asi 5 m dlouhý a 3¼ m v průměru; uváděn byl v pohyb parním strojem, jehož kotel vytápěn éthérem. Potápění člunu se dělo tím způsobem, že se do zvláštních nádrží umístěných ve dně vpouštěla voda.

Parní stroj se zde však neosvědčil, pročež jej celá řada jiných konstruktérů nahražovala motory jinými. Zejmena sestrojovány motory elektrické, plynové, tlakovzdušné, motory hnané kyselinou uhličitou, dále petrolejové, naftové a benzinové. Poněvač potápění se člunů pomocí vody vpuštěné do uzavřených nádrží mělo veliké nevýhody — zejmena bylo nemožno vyplout na povrch moře, když selhala čerpadla — byly užity různé jiné prostředky, jako vodorovná kormidla, svislé šrouby a zmenšení objemu loďky.


listování v kapitolách článku 'Začátky vojenských ponorek'
« předchozí
  1. Kapitola 1
  2. Kapitola 2
  3. Kapitola 3
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »

Původní zdroj historického článku:
Epocha 1904, autor inž. Al. Tvrdý.


témata článku:

datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
29. července 2012


Diskuze k článku „Začátky vojenských ponorek“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru