Bejvávalo.cz

Bombardování civilních cílů je něco, co by se ve válce sice stávat nemělo, ale přesto k tomu často dochází. Jak na takové smrtelné nebezpečí reagují obyčejní lidé, kteří v takové oblasti žijí? Zajímavou ukázku života obyvatel v bombardovaném městě vám přináší historický článek z roku 1921.

Vyhlásit válku sousední zemi není nic levného. A když navíc takovou válku prohrajete, tak musíte zaplatit takzvané „válečné reparace“ - tedy odškodné, které poražený stát platí vítězným státům. Článek z roku 1921 vám ukáže, jaké ohromné reparace muselo po první světové válce platit Německo.

Husité se ve svém boji pokusili o hodně společenských změn. Zajímá vás, jaké postavení a práva měly v husitských táborech ženy? Zajímavý náhled na téma ženské emancipace ve 14. století v Čechách vám nabízí článek z »měsíčníku pro vzdělání českých žena a dívek« z roku 1905.

Hitlerovy snahy o zabrání naší republiky nebylo nic, co do začalo zajímat až při jednání o Mnichovské dohodě. Historický článek z roku 1934 vám ukáže, že plány na obsazení Evropy měl Adolf Hitler už dřív. Tehdy ale takové německé invazní plány připadaly českým novinářům jako nepovedený vtip.

Branná povinnost byla vždy něco, čeho se část mladých mužů bála. V době první světové války byl navíc takový strach zcela oprávněný. Historický článek z roku 1914 vám nabídne zajímavý seznam tělesných vad, díky které jste se tehdy mohli vyhnout boji v armádě jeho veličenstva Františka Josefa I.

Nepřátelská agitace se může zdát neškodná, ale ve výsledku může způsobit ohromné morální škody. Článek z roku 1933 vám ukáže, že si to v plné míře konečně uvědomilo i Československo a vyhlásilo boj proti fašistické propagandě z Německa a komunistické z Ruska. Jak ale další historický vývoj bohužel ukázal, tak v roce 1933 již bylo na boj proti nepřátelské agitaci pozdě.

Novodobá historie válek je plná snahy o nalezení zázračných zbraní. Jednou z nich je i „paprsek smrti“, který ve svém díle Válka světů původně představil spisovatel H. G. Wells. Článek a video z roku 1924 vás ale seznámí paprsky smrti, které byly zcela reálné a skutečně se mohly stát revoluční zbraní.

Současný ruský vojenský vpád na Ukrajinu ukázal řadu problémů, které má ruská armáda se zásobováním. Jak vám ale ukáže článek z roku 1904, tak vůbec nejde o žádný nový problém. Zajímá vás, jakým hladem trpěli ruští vojáci za časů cara Mikuláše II.?

Měl by mít jediný člověk neomezenou moc nad celou armádou? Historie již mnohokrát dokázala, že taková pravomoc nepřináší nic dobrého a vede jen k nesmyslným válkám. Přesto chtěl v roce 1904 tento návrh na rozšíření císařských pravomocí poslanec Julius Derschatta von Standhalt prosadit.

Telegraf byl vynález, který radikálně zjednodušil komunikaci na dlouhé vzdálenost. Jeho obsluha byla přitom relativně jednoduchá a rozhodně nevyžadovala žádnou speciální odvahu. Jak vám ale ukáže článek z roku 1911, tak jistá francouzská telegrafistka si za svou statečnost přesto vysloužila pomník.