Bejvávalo.cz

Ještě před několika desetiletími jsme žili v době, která názory a vládu Vladimira Iljiče Lenina idealizovala. Jak ale on sám vnímal jediný možný způsob vlády proletariátu? To vám prozradí článek z roku 1920, popisující vystoupení V. I. Lenina na mezinárodním sjezdu třetí Internacionály.

Jak za první světové války popisoval náš tisk budoucího prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka? V novinách z roku 1916 můžete zjistit, že články o TGM v dobách končící monarchie byly překvapivě podobné s pozdějšími texty, které v Rudém právu popisovaly Václava Havla a jiné disidenty.

Napadlo vás někdy přemýšlet nad tím, zda Mistr Jan Hus ve své době patřil mezi bohaté či chudé lidi? Pokud myslíte že byl chudý, tak vás článek z roku 1913 popisující Husovu finanční situaci jistě překvapí.

Politické strany občas neváhají překrucovat myšlenky dávných velikánů a využívat je ve svůj prospěch. Článek z roku 1914 vám ukáže, jak tehdy chtěli sociální demokraté zneužít Husův odkaz pro svůj finanční zisk. Zároveň se dozvíte, co si Mistr Jan Hus myslel o ženách, tanci a samozřejmě i víře.

Naší republikou často otřásají vzájemné boje politických stran a názorových skupin lidí. Je to ale cesta k lepší budoucnosti? Zajímavý názor k tomu předkládá JUDr. Alois Rašín, ze kterého se později stal první československý ministr financí. Text pochází z jara 1918, byl tedy napsán před vznikem republiky.

Mluvit otevřeně s nejvyššími představiteli státu vyžaduje dávku odvahy a sebevědomí. A když šlo o krále a císaře Františka Josefa, tak to jistě platilo dvojnásob. Článek z roku 1892 vám představí jednoho statečného vlastence z Moravy, který se něčeho takového nezalekl.

Jaký byl světoznámý český vědec Jan Evangelista Purkyně jako malý chlapec a jak později vzpomínal na svého otce? To vám u příležitosti dnešního Dne otců přiblíží text, který původně vyšel v roce 1921.

V době čtvrtých československých prezidentských voleb byl osud demokracie v Evropě velmi nejistý. Spisovatel Karel Čapek vám ve svém textu z roku 1934 vysvětlí, jak moc byla tehdy volba TGM prezidentem důležitá pro samotné Československo i celý okolní svět.

Při čtvrté prezidentské volbě 24. května 1934 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem Československa téměř jednohlasně. Hlasy v této neklidné době získal i od poslanců za německou menšinu. Proč pro něj ale nehlasovali zástupci Slovenska? To vám prozradí historický článek z roku 1934.

Proč někteří lidé dodnes tvrdí, že rodné příjmení Tomáše Garrigua Masaryka ve skutečnosti zní Masařík? Začátek nejasností týkajících se jména našeho prvního prezidenta vám přiblíží článek z roku 1906.