Moderní stroj na sázení brambor

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Věda a práce 1900, autor neuveden.
Ruční výsadba brambor je pomalá a namáhavá práce. Mechanická sazečka z roku 1900 přinesla v tomto oboru velký pokrok, navíc kromě sázení brambor dokázala pomoci i v další zemědělských činnostech.
Následující text pochází z roku 1900

Sazecí stroj pro zemáky

Ruční sázení zemáků, dosud všeobecně provozované, jest velice primitivním a příliš pomalým způsobem osevním. Kde se pěstování zemáků provádí rozměrem jen menším, neplyne z tohoto způsobu ovšem ani veliké zdražení nákladu ani přílišná ztráta času. Avšak v krajinách, kde pěstování zemákův jest rozšířenější a intensivnější, není způsob vazby nikterak lhostejným.

Z té příčiny pokusili se již někteří vyrábitelé hospodářských strojův o to, aby sestrojili zvláštní sazecí stroje, jimiž by se zemáky rychleji a naprosto rovnoměrně i spolehlivě do země vpravovaly.

Na přiložených obrazech předvádíme sazecí stroj Bajacův, jenž se hned na první pohled svou jednoduchou konstrukcí zamlouvá. Jak z prvního obrázku zřejmo, jest sazečka zároveň jakýmsi pluhem o třech nožích, z nichž první vyorává brázdu, do které se ukládají očka, a oba zadní nože jsou tak postaveny, že přehrnují vyoranou zem opět do brázdy a očka přikrývají.

Vlastní sazecí zařízení skládá se předně z nádržky, v níž jsou rozčtvrcené zemáky či tak zvaná očka; na nápravě zadních kol jest pak nasazen buben, opatřený lžicemi, jež nabírají očka a pouštějí je v pravidelných přestávkách do brázdy. Poněvadž pak jest pohyb sazecího bubnu závislým na pohybu kol, nikoli však na rychlosti jízdy celého stroje, jest vzdálenost jednotlivých sazenic od sebe vždy stejná. Obyčejně jest stroj tak seřízen, aby sázel ve vzdálenosti půlmetrové; můžeme ji však libovolně měniti tím, že volíme ráznou velikost zadních kol. Jak samozřejmo, docílíme většími koly větší vzdálenosti a naopak.

Jednoduché a vtipné zařízení pak umožňuje sázení v řadách libovolného rozestupu. Oba páry kol jsou totiž posouvatelny po svých nápravách, tak že se dají přisouvati blíže k sobě, neb od sebe vzdalovali.

K obsluze stroje stačí jeden čeledín, jenž řídí potah, a chlapec, jenž sedí na stroji a přihrnuje bramborovou setbu k lopatkovému bubnu.

Nejzajímavějším jest však u tohoto stroje, že se ho dá užiti též k jiným polním pracím a k obdělávání ještě jiných plodin.

Ze sazečky uděláme plečku tím způsobem, že odstraníme radlici pluhu a nahradíme ji radličkami plecími, pak odejmeme zadní pár kol se sazecím zařízením a místo přihrnovacích radlic nasadíme vzadu na příčku rovněž dvě radličky plecí, jež můžeme ještě v pádě potřeby nahraditi vytrhacími zuby. Takto zařízené plečky může býti použito na zemákových, řepných a kukuřicových kulturách. Řízení její děje se velmi snadno pomocí rukojetí.

Téhož stroje můžeme upotřebiti jako oborávačky, užijeme-li radlice s pohyblivými křídly rozhrnovacími. V tomto tvaru slouží k proorávání malých kultur, jichž řady mohou býti libovolně těsné.

Přivěsíme-li konečně k této oborávačce brány, přeměníme přístroj na vyorávací pluh pro zemáky. Tyto brány skládají se ze 3 článků, které se střídavě mezi chodem zvedají a drtíce hroudy odkrývají zemáky.

Tato nová sazečka zemákův umožňuje rychlou práci i za nepříznivého počasí a nahrazuje zároveň, jak jsme již byli ukázali, oborávačku, plečku a vyorávačku, jež jsou dosud nezbytným příslušenstvím každého hospodářství.


Původní zdroj historického článku:
Věda a práce 1900, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
4. září 2012


Diskuze k článku „Moderní stroj na sázení brambor“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2025 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.