Světová katastrofa způsobená odlomením ledovce

Světová katastrofa.

Americký učenec Léon Lewis uveřejnil nedávno objemné pojednání o ohromných ledovcích, jež obklopují jižní pol, kteréž dílo pro myšlenky v něm vyslovené zasluhuje zvláštního povšimnutí.

Oproti točně severní, která, jak zjištěno, jest obklopena mořem, leží pol jižní uprostřed veliké pevniny, která se v geografii nazývá pevninou antarktickou, tvoříc šestý díl světa, ze všech dosud nejméně prozkoumaný. Mezi tím, co se arktické (severotočnové) spousty ledové mohou prostřednictvím mořských proudů pohybovat na jih, k rovníku, a zde roztávati, jsou ledy antarktické pevné, srostlé v jediný obrovský ledovec, a hromadí se neustále víc a více. Tyto ledy tvoří oproti okeanům ohromnou zeď, jejíž výšku páčí Bordegrewind v Robertsonově zátoce alespoň na 4000 m; v jiných krajích antarktických je hmota ta rozhodně as mohutnější.

Pokud tato ledová zeď, píše Lewis, zůstává pohromadě a srostlá, není se čeho obávat; není však nemožno, že se jednoho dne, namáhána neustále vzrůstajícím tlakem ledové spousty, uvnitř prolomí a sřítí. Jaké následky může pak míti tato nesmírná strž? Co by se stalo, kdyby se ohromné ty spousty ledovců sřítily do Atlantského okeanu?

Kdyby nastalo sřícení směrem severním, do okeanu Antlantského a Indického, utvořila by se od nich obrovská vlna, jež by postupovala ohromnou silou na sever, překročila rovník, stihla nejprv africké pobřeží a pak i celou pevninu, a bouříc dále k severu zaplavila by Britanii, Skandinavii a konečně celou severoevropskou nížinu, Německo a Rusko ohromnou ledovou potopou.

Dosáhnuvše pak končin arktických na druhém konci zeměkoule proměnily by antarktické ledovce táním moře v uzavřené ledové moře kolem severního polu. Následek toho by však byla druhá zpětná vlna od severu, druhá potopa, jež by kromě zemí skandinavských a britanských zalila i valnou část západní Evropy, jmenovitě poloostrov pyrenejský.

Lewis opírá svoji theorii o faktum, že země již jednou podobnou potopou navštívena byla, a že ona prvá potopa, o níž vědí náboženství všech národů i věda geologická, měla podobnou příčinu. Mamuti, které dnes nalézáme v Sibiři pod silnými vrstvami ledu, byli dle všeho pohřbeni zcela obdobnou zátopou ledovou.

Konečně třeba vzpomenouti, že Lewis se svými obavami ohledně nebezpečí hrozícího lidstvu od jižního polu nestojí mezi geology ojedinělý.