Výbuch v Praze - zabíjela technická závada, chyba obsluhy nebo terorismus?

Výbuch parního kotle na Vltavě.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Výbuch parního kotle.

Dne 19. května k osmé hodině ranní udál se v přístavišti pražské paroplavební společnosti v Praze případ, který pobouřil veškeré obecenstvo v míře nevídané. Krátce před odjezdem parníku „František Josef I.“ vybuchl na lodi této parní kotel a výbuch vyžádal sobě obětí na lidských životech.

Není naší věcí vypisovati scény, které následovaly. Obstaraly to časopisy denní. Také není naší věcí, obírati se stránkou psychologickou této události. V prvním okamžiku soudilo se, že počet zraněných bude velice značný. Kolovaly zprávy, které na první pohled již prozrazovaly touhu po sensaci. Strach má veliké oči a špatné udaje o rozsahu neštěstí udržovaly se několik dní.

Kapitola o psychologii davu našla zde opět jednou hojného materiálu ke studiu. Zdá se v pravdě, že u některých lidí vzbudil malý poměrně počet obětí sklamaní. Tento nemorální zjev u jisté třídy lačné sensace jest politování hodný. Lidskost mizí u lidí toho druhu na okamžik a povaha šelmy objevuje se v celé své ukrutnosti. Zola čerpal ze života, když napsal „Člověk bestie!“ Leč několik slov k věci samé. Přirozeně první myšlénkou byla otázka, co vlastně zavinilo výbuch kotle.

V obecenstvu utvořily se dvě strany, z nichž jedna přičítala vinu obsluze parního kotle, druhá společnosti samé. Domněnky toho druhu jsou rozhodně předčasné a nemají tudíž žádné ceny. Nechceme předbíhati vyšetřování, ale jsme toho mínění, že nebude tak snadno konstatovati pravou příčinu.

Kotel byl dle doslechu nedávno teprve revidován, a sice znalcem, o jehož kvalifikaci nelze pochybovati. Opozděné napájení kotle mívá někdy za následek vyboulení stěn, které se byly rozžhavily. Ale úkaz ten nemusí nastati pokaždé. Nelze tedy ani s té stránky očekávati vysvětlení určitého, neklamného. Jiných pozorování ale posuzovati lze jen s reservou.

Nesmí se zapomínati, že parník ležel dlouhý čas ve vodě bahnité. Během května téměř neustále pršelo. Nelze tedy konstatovati přesně, zdali tlakoměr byl v činnosti nebo ne. Béřeme věc ovšem jen se stanoviska technického a opakujeme, že nikterak nechceme předbíhati vyšetřování, ale v zájmu spravedlnosti přáli bychom sobě, aby dobrozdání znalců nebylo přenáhleným.

Katastrofa udála se v přestávce pracovní a případ vybízí k porovnání s hypothesou Dufour-ovou. Třeba dosti nepatrná porucha rovnováhy mezi tlakem páry a hladinou vody v kotli, jako příkladně otřes lodě, vypuštění páry atd, mohou zaviniti v tomto případu katastrofu, aniž by nesl kdo vinu na neštěstí. Dobrozdání znalců bude v našem případu tvrdým oříškem, ač jest-li se při definitivním ohledání trosek kotle nevyskytnou příznaky zcela neočekávané, které by mohly přivésti světla do události neočekávaně.

Vznikla také doměnka o dynamitu, který se nalezal v uhlí. Deformace stěn u kotle parního mohla by v tom případu dle povahy a směru záhybu u porušeného materialu poskytovati značek dosti důležitých Zdá se nám ale příčina výbuchu tuto posledně uvedená pověkud dobrodružné povahy. Prozatím činěny pokusy, elektrickým osvětlením prozkoumati trosky parníku pod vodou se nalézající. Komise ovšem mnoho z toho neseznala.

Několik neděl se uvažovalo, jakým spůsobem lze vrak zvednouti z řečiště, aniž by práce komise byly tím znesnadněny. Přípravy v tom ohledu potřebné vléknou se vůbec tempem zdlouhavým. Dle náhledu našeho měl se vrak dopraviti bez odkladu na blízkou náplavku, po předběžném ohledání potápěčem. Obava nové deformace kotle nespadala by zde na váhu, neboť i laik mohl by rozeznati, pokud deformaci onu zavinil výbuch anebo doprava na mělčinu, Dva až tři metry vody, mělčina na blízku a tolik starostí. Je to případ velice skličující !