Věda potvrzuje: víno, nápoj doslova plný života

Objevení živoucích organismů v hotových vínech.

Zlepšování vína rostoucím stářím jest dle Pasteura postupem okysličovacím, závislým na malém množství kyslíku, který ze vzduchu může do láhve neb sudu proniknouti.

Dle J. Wortmonna je vedle tohoto postupu chemického i fysiologické působení nesčetných ve víně žijících mikroorganismů (kvasnic, plísní i bakterií) velmi důležito a má na vína velký vliv. Pro zachování životní činnosti jejich jest ovšem nutně třeba kyslíku.

U dobře uzavřených láhví přestává po spotřebování kyslíku uvnitř všechna proměna látek a další zlepšování vína tím přestává. Je-li však přece toliko nepatrný přístup vzduchu, tu životní pochody trvají dále a dle druhu toho kterého mikroorganismu působí na víno.

Vína bez organismů mají příchuť mladého vína, což jest známkou, že byly náležitě uzavřeny a žádné změny další že se v nich neděly.

Všeobecně řečeno jest ovšem přístup vzduchu vínům škodlivý.

Nalezené kvasnice v uzavřených vinných láhvích byly pečlivě odděleny a zkoušeny na kvasivou sílu; zjištěno, že kvasivá síla jejich byla velmi slabá. Bakterie nalezené zdály se z části vínu prospívati, z části však škoditi.

O výměně látek jednotlivě není však dosud nic podrobně známo.