Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Bylo dřív lépe? Přečtěte si, proč byste nechtěli žít v minulosti

původně vyšlo: Epocha 1896, autor neuveden.
Stížnosti na to, jak bylo dřív všechno lepší, doprovází lidstvo snad od nepaměti. Nabízíme vám zajímavý článek z roku 1896, určený lidem kteří si to tehdy také mysleli. Dokáže vám, že dřív se rozhodně lépe nežilo. A platí to jistě i dnes.


Feuilleton.

Věčně opakuje se v lidu stará, přežilá lež o zlatých, starých časech a zdá se, že ještě dlouho potrvá klamná představa, že lepším bylo napořád vše, co předcházelo.

Lidské bytosti jest vrozena nespokojenost. A snad právě proto člověk snaží se neustále, změniti způsob svého života a přemýšleti o nových cestách k uspokojení svých různých přání.

V mnohém zdají se nám doby zašlé ovšem šťastnějšími, ale jen proto, že člověk tehdy nacházel se ve stavu nepokročilém a tudíž i jeho potřeby nedosahovaly výše dnešní. Za to ale obzor myšlenkový tehdejší doby stál na úrovni velmi nízké a člověk dovedl se přispůsobiti poměrům, aniž by cítil, že vede život dítěte.

Karel Veliký považován za vládce mocného a nicméně jeho život nebyl lepším, nežli onen pastovec našich dob. Nikoliv proto, že podlaha jeho paláce postrádala parket a okna jeho obydlí neměla skla, také nikoliv proto, že jídla jeho tabule postrádala rafinované rozmanitosti dnešní a že hrubou byla látka oděvu.

Chudobným zdá se nám život jeho proto, že duch nezíral tehdy dále, než oko vidělo a ucho slyšelo. Hranice říše jeho byly zároveň hranicem jeho života duševního.

Umění čisti a psáti bylo tehdy věcí velmi řídkou a v pravdě také člověk nepociťoval potřeby, vyměňovati své myšlénky s druhými. Nebylo valně látky k tomu a den plynul za dnem v nekonečné monotonii dále.

Obchod v dnešním slova smyslu byl neznámou věcí a spojení obstarávali kramáři. V úzkém, omezeném kruhu pohyboval se tehdy člověk, s malými požadavky ovšem, ale také s malými požitky. Člověk vegetoval.

Dnes otevřeny končiny země, o kterých tehdy lidstvo nemělo zdání. Co dnes v tropech zraje, stejně patří všemu lidstvu. Liška sibiřská honosí se krásnou koží, dokud člověk ponechá ji na těle liščím a neupotřebí ji na kožich vlastní. Hlubiny moře odkryl člověk a z útrob země vynáší poklady na světlo denní, by život svůj zlepšil a zpříjemnil.

V dobách dřívějších hleděl člověk na hradit množstvím, čeho na jakosti požitku jemu scházelo. Když Eberhard Würtemberský se ženil (r. 1474.), pozváno na 1400 hostí a při sňatku jeho nástupce Ulricha spotřebována maličkost 136 volů a 1800 telat.

Považujeme dnes Irsko za zemi bídy. Ještě roku 1838. žilo tam mezi 8 miliony obyvatelů 5 milionů málem výhradně od bramborů a 2½ milionů od chleba ovesného. Ve středověku nebyla strava nižších tříd vůbec lepší a bramborů tehdy v Evropě ani neznali.

Pojem čistoty dle našich představ byl věcí neznámou. Manželce dóžete bylo za velikou pýchu a trestuhodný čin pokládáno, že použila vidličky místo prstů. Choť Karla XII. měla jen dvé košil lněných, ale nikoliv snad pro cena látky; prostě z důvodu, že košile tehdy vůbec platila za věc zbytečnou.

Netřeba zajisté zmiňovati se dále o podivné směsici názorů tehdejší doby, kde vážné střídalo se s banálním. Nestavíme ani do porovnání normál života lidského. Všimněme sobě pouze význačnějších stránek jeho.

Žádný z vynálezů veškerých dob lidstva nemá oné důležitosti pro vývoj lidstva, jako výzkumy novější doby, jimiž časomíra došla změny.

Ale nejen pojmy vzdálenosti, času, prostory a síly, změnily se pro nás; také pojem hmoty nabyl rozšíření značného. Rozkládáme v prvky a zužitkujeme do krajnosti látky, které druhdy zdály se býti bezcennými.

Člověk snažil se během času jiti v před za svým zdokonalením. Chceme-li označiti jedinou ideu, která táhne se nepopiratelně dějinami lidstva jako červená nit, — ačkoliv osočována neustále — vidíme, že jest to idea lidskosti!

Snažení, odstraniti předsudky a protivy, které dělí dosud veškerenstvo, razí sobě znenáhla cesty. Ono snažení, které pojmouti hodlá veškeré lidstvo bez rozdílu stavu do svého objetí, aby člověk zapoměl na vše, co dělí a věren svému povolání v přírodě, jedině se snažil zdokonaliti svůj život vniterní, jímž vládne nad ostatním tvorstvem.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1896, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. září 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Bylo dřív lépe? Přečtěte si, proč byste nechtěli žít v minulosti


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: