Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Proč ruští revolucionáři zákeřně zavraždili českého cestovatele Josefa Ambrože

původně vyšlo: Světozor 1906, autor Jar. Schiebl.
Rusko byla začátkem minulého století velmi neklidná a nebezpečná země. Tím nejtragičtějším způsobem se o tom přesvědčil Josef Ambrož, který v té době v Rusku pracoval. Více se této události seznámí článek z roku 1906.


Josef Ambrož.

Nepomyslil jsem si, když jsem rukopis předeslané statě zasílal redakci tohoto časopisu, že tak brzy se rozloučím s mladým přítelem, pisatelem té statě.

Ještě před nedávnem psal o svých krásných nadějích a těšil se, že vlastní pílí, energií a intelligencí dodělal se krásného postavení.

A tu pojednou došel — jako blesk z čista jasna — telegram jeho bratra Vojtěcha, usedlého v Baku na Kaspickém moři, že sympatický ten hoch skončil svůj život rukou vrahů...

Josef Ambrož, syn plzeňského řídícího učitele p. Vojt. Ambrože, byl od 1. ledna letošního roku prvním pomocníkem (náměstkem) ředitele naftové společnosti „Šichovo“ v Bibi Ejbatě, jižně od Baku na Kaspickém moři. V místě tom získal si svojí horlivostí a dovedností, kterou povznesl závod, před tím co do výnosnosti pokleslý, k nebývalému úspěchu, úplné spokonosti svých zaměstnavatelů.

Bylo mu teprve 29 roků. Ve čtvrtek dne 15. listopadu byl mladý tento úředník statného mužného zjevu, ba možno říci: krasavec, nalezen na bibiejbatské silnici proti „Naftalanské společnosti" zavražděn neznámými zlosyny.

Teprve nyní zvěděl jsem ze soukromého dopisu, že dle všeho stal se obětí fanatických revolucionářů.

Několik dnů před jeho smrtí bylo totiž nalezeno v závodě jím spravovaném skladiště pum. Přišli kozáci provésti domovní prohlídku a Josef Ambrož dle povinnosti své byl při této příležitosti důstojníkovi průvodcem.

O existenci oněch nástrojů revolučních nástrah arci neměl sám ani ponětí; což bylo snadno prokázáno a Josef Ambrož zůstal úřady neobtěžován.

To snad vedlo revolučníky k domněnce, že přispěl k vyzrazení toho hnízda spiknutí a dne 15. listopadu, když jel z divadla do svého bytu při závodu, byl kočár jeho několika neznámými lidmi napaden, a on v okamžiku, kdy chtěl vyskočiti, do zad střelen — sklesl okamžitě mrtev na silnici.

Kočí s koňmi ujel domů a vrahové uprchli. Případ ten jest arci předmětem soudního vyšetřování, bližších zpráv se mi však dosud nedostalo.

Dne 19. listopadu byl zavražděný za účastenství četné kolonie bakinských Čechů, ruských, armenských a tatarských přátel a ctitelů svých pohřben. Za rakví kráčel bratr jeho Vojtěch Ambrož, prokurista filiálky kyjevského velkoobchodu firmy J. Jindříšek (krajan), se svojí rodinou, dále sl. Růžena Grubrova z Plzně, která tou dobou dlí v Baku jako host rodiny této.

Pan Josef Ambrož žil již 8 roků v naftové krajině bakinské. Původně byl zaměstnán v Baku, po té v blízkých Balachanech a — jak již zmíněno — od počátku letošního roku v Bibi Ejbatě. Mimo to vykonal delší cesty po střední Asii, zejména do Taškentu a Samarkandu a výše popsanou zlatokopeckou výpravu.

Nyní zbývá na pobřeží pouze zmíněný p. Vojtěch Ambrož, který se oženil s půvabnou Češkou v Baku usedlou. Pan Vojt. Ambrož to byl, jenž při nedávných velkých řežích armensko-tatarských v Baku pomohl našemu mistru Jaroslavu Kociánovi zachrániti sebe i své drahocenné nástroje. Že zavražděný Josef Ambrož byl mužem velmi intelligentním, o tom svědčí nejlépe předeslaná jeho stať.


Původní zdroj historického článku:
Světozor 1906, autor Jar. Schiebl.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
31. července 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Proč ruští revolucionáři zákeřně zavraždili českého cestovatele Josefa Ambrože


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: