Zajatecký tábor v Milovicích za první světové války: brutální násilí, hlad a smrt

rubrika: historické články / válka, zbraně a vojenství, původně vyšlo: Česká hospodyně 1918, autor neuveden.
Když se řekne zajatecký lágr plný smrti a utrpení, tak vás asi nenapadne období první světové války, nebo že by se dokonce něco takového dělo u nás v Čechách. Článek z roku 1918 vám popíše, co na našem území za doby Velké války museli vytrpět italští zajatci.
Následující text pochází z roku 1918

Jak se v Rakousku zacházelo s italskými zajatci.

Teprve nyní možno veřejně psáti o strašlivých zjevech, jež páchali rakouští katové v důstojnických uniformách na italských zajatcích v Milovicích u Nových Benátek.

Není to fantasie, jest to skutečnost, a žádáme vyšetření nejpřísnější a trest spravedlivý, může-li se vůbec pro tolik krutostí trest spravedlivý nalézti. Jediným nedosažitelným, avšak spravedlivým trestem by bylo oko za oko, zub za zub, zříditi pro vinníky stejný tábor, jako byl v Milovicích a ustanoviti jim za dozorce lotry stejných mravních kvalit, jakými oni sami byli.

Potkal jsem dobrého známého, inteligenta, muže pravdomluvného. Podal mi ruku, která se silně chvěla a chvěje dosud. Pohlédl jsem do neklidných jeho oči i na zešedivělou hlavu mladého muže.

Nebyl zajatcem, nebyl mučedníkem z Milovic. Byl jen komandován do Milovic, jako domobranecký inženýr, a po krátké době byl superarbitrován, protože jako člověk spravedlivý onemocněl nervosou a zestaral, když viděl onu spoustu děsných zločinů, kterým zabrániti nemohl. Byli mu přiděleni zajatci umírající hladem a horečkou, se kterými měl vykonávati těžké práce při stavbě silnice. Za půl dne 4 zemřeli.

Když štábní důstojník viděl klesající, obořil se na domobraneckého inženýra slovy : „K čemu máte hůl, řežte je, však ještě vstanou“. Zajatci, kteří pokusili se o útěk, byli strážemi stříleni. A přece utíkalo jich mnoho.

Kdo nebyl zasažen kuli, uprchl mezi české obyvatelstvo, u dobrých lidí našel skývu chleba a útulek a zachránil tak život pro svoji rodinu. Úmrtnost byla strašlivá. Také přes sto lidi denně umíralo hladem, zatím co vrahové jejich pili šampaňské. Mrtví byli vysvlečeni do naha, voženi na fůrách a házeni do jam.

Vévoda Alba v Nizozemsku odsoudil všechny geuzy k smrti veřejnými vyhláškami, k smrti odsouzený národ však nezahynul, poněvadž nebylo možno vehnati jej do jedné ohrady k popravě.

Však v Milovicích byla jediná ohrada. Komandanti odsoudili všechny italské zajatce k smrti hladem. Zajatci jako slepice hrabali v hnojištích a umírali otravou po požiti shnilých odpadků. Ve skladištích tábora zajateckého — zásoby nebyly pro zajatce — řádily krysy.

Krysy byly lapány do pasti a v určitou hodinu ze skladišť vyhazovány. Italové znali již tuto hodinu, a byla před skladišti fronta na scíplé krysy. Mezi ubohými italskými trosečníky německo-rakouské kultury rozpoutal se často boj o tělíčka otrávených krys.

Příležitostně přineseme o poměrech v býv. táboře zajatců v Milovicích zprávy další. Veřejnost užasne, jaká zvěrstva prováděla se tu za asistence rakouských žoldnéřů na ubohých zajatcích, kteří považováni byli za bídnou zvěř, odsouzenou předem k potupné smrti.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1918, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. května 2019


Diskuze k článku „Zajatecký tábor v Milovicích za první světové války: brutální násilí, hlad a smrt“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.

Doporučujeme i naše další projekty:   magazín Příroda.cz  —  sdílení PDF souborů DraGIF.cz