Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Musí rodiče kupovat dětem ty nejdražší a nejluxusnější hračky?
původně vyšlo: Česká hospodyně 1905, autor prof. S.

Blíží se doba Vánoc a hromadného nakupování dárků pro naše nejmilejší. Jaké hračky ale kupovat? Zajímavé zamyšlení na téma hračky pro děti vám přináší článek z roku 1905.


Děti a hračky.

Čím dospělému člověku jest práce, tím dítěti jest hra. Snaha dítěte krátiti sobě čas hrou, není tedy ukájením jakéhos zbytečného chtíče, jenž by se měl obmezovati, nýbrž zaměstnání, vytryskující z přirozené potřeby, které vším možným způsobem máme podporovati.

Přihodilo se mi kdys slyšeti kárající hlas matčin, která malému synáčkovi vytýkala: „Ty na nic jiného nemyslíš, než na hru.“ Jak pošetilé to pokárání, postrádající úplně vší odůvodněnosti. Při hře bývají děti vždy nejhodnějšími a nejzpůsobnějšími, třeba jen poněkud k nim přihlédnouti, aby nevybočoval z mezí slušnosti.

K hraní ovšem třeba jest jim jakýksi předmětů, jimiž by se zaměstnaly a k tomu cíli dávají se jim hračky.

Zde ovšem mám na mysli děti, které alespoň druhého roku svého věku dosáhly.

Mladším dítkám, zejména v prvním roku, dávati hračky, jest ne-li právě zbytečno, tedy aspoň nikoliv nutno, neboť ten čas dítko různost předmětů a jich účel tak málo rozeznává, že vše bez rozdílu k ústům nosí a do úst klade, což patrně s probouzejícím se vzrůstem zoubků souvisí.

Proto také jest i nebezpečno mnohé hračky pro různá barviva nebo pro tvary hranaté dítku klásti do ručky, a výběr hraček pro dítky v tomto věku jest zajisté velice obmezený, ježto jim smíme dáti pouze věci tvarů kulatých a oblých a té velikosti, aby si nemohly uškoditi, a opatřené barvivy naprosto neškodnými nebo neodbarvujícími, tedy gumové míče, jablíčka na kroužku a podobné věci.

Při větších dítkách jest výběr již snadnější. Avšak ani zde neodporučuje se dítě z přílišné lásky hračkami takměř zahrnovati. „Co člověka činí veselým a šťastným,“ praví Jean Paul, „jest pouze zaměstnání, a to platí zvláště o dětech“.

Že zakupováním mnohých hraček přichází zbytečně i mnoho peněz na zmar, to by v zámožných rodinách snad nerozhodovalo, ale důležitějším jest při tom, že rodičové spoustou hraček, které kolem svých miláčků hromadí, proud dětských přání nezastavují, nýbrž spíše žádostivosti, touze po požitcích a roztržitosti nerozumně nadržují a vlastně své děti o blažící pocit málem se spokojiti připravují.

Dětská obraznost jest nevyčerpatelná. Dítě přenáší svůj vniterný život na všechny předměty svého okolí ; proto také děti vše, nač sáhnou, rády pozměňují a znova utvářejí. To ovšem bývá také příčinou, proč tak mnohé hračky v jich rukou berou za své, neboť dítě nabaživši se nové hračky, nespokojí se již jejím tvarem a nepřestane, dokud neví, z čeho se skládá, co je uvnitř atd. a při tom ovšem bere i sebe drahocennější hračka za své.

K čemu tedy vynakládati velkých peněz na to, co za krátko má přijití na zmar.

Proto přišlo se na výrobu účelnějších hraček, které dítěti takových žádoucích změn bez poškození a zničení dovolují. Jsouť všeliké stavebnice a jiné skládací hry, které dítěti lépe poslouží než sebe nádherněji vypravené hračky, jimiž někdy může přijití k úrazu, jako jsou houpací koně, vozíky atd.

V tom tedy jsou, jak spravedlivo, děti chuďasů i boháčů na roveň postaveny, a není třeba litovati dítek chudých, že nemohou si hráti tak skvostnými hračkami jako děti boháčů.

Kterýsi slovutný paedagog praví: „Děti dovedou při hře vše ze všeho udělati; hůl jest jim ručnicí, kus dřeva šavlí, každý svazeček látek panou a každý koutek chatou nebo světnicí. Nelze se tedy diviti, že kterýsi chlapec zámožných rodičů o štědrém večeru uprostřed celého vojska olověných vojáků, stáda zvířátek, domů, stromů a děl s povzdechem si pravil: „Ach, kdybych raději měl nějakou krabici od doutníků.“ A když i tomuto přání bylo vyhověno, nechal hošík všecky ty věci státi, aby si z tenkých prkének oné krabice hotovil stolečky, vozíky a p. nářadí.

Touha po práci t. j. po hře jest u dětí neméně mocná, než po obcování se souvěkými druhy a družkami; a proto musíme uvážiti, že hry dětí s dětmi jsou nejpřirozenější jich potřebou, že jimi se pěstují ctnosti družnosti a mírumilovnosti, a těmto potřebám co nejrozsáhlejší měrou máme zadost činiti.



zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1905, autor prof. S.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
11. prosince 2018

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým může oslovit statisíce našich čtenářů.



Debata k článku 'Musí rodiče kupovat dětem ty nejdražší a nejluxusnější hračky?'





Fotoarchiv




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.