Kde v Americe najdete Český národní hřbitov a čím se odlišuje od jiných amerických hřbitovů

původně vyšlo: Světozor 1905, autor neuveden.
Do Ameriky v dobách Rakousko-Uherska emigrovaly statisíce Čechů. Najdete tu české čtvrti, české restaurace a v jednom velkém americkém městě také ryze český hřbitov pro lidi bez vyznání. Více vám o něm prozradí historický článek z roku 1905.


Hřbitov Čechů chicagských.

Počet Čechů ve Spoj. státech Severoamerických těžko je pevně stanoviti; možno je však směle páčiti i s Čechy již v Unii rozenými na 800.000 duší.

Největším „českým městem" v Unii, českou metropolí jest Chicago, kde žije jich na 65—75.000 duší, asi o 15—25.000 více, než obyčejně vykazuje census, počítající mnohé Čechy za „Rakušany" a Němce.

Tam domohli se značného, ba vynikajícího blahobytu ; zabývají se hlavně obchodem, živností hostinskou (tak zv. saloony) a různými odvětvími průmyslu ; čerstvě přibyli vystěhovalci (zelení, greenhorni) nacházejí výživu v obrovských jatkách chicagských, největších na světě.

Hlavní skupiny, české „osady", kde Čechové bydlí hromadně, jsou na západní straně města při jižním; rameni řeky. Zde nachází se i největší česká osada, Plzeň, kde sídlí nejméně polovice všech Čechů chicagských, kde vedle českých kostelů jest českoanglická svobodná škola, obecná to škola krajanů svobodomyslných, a kde jsou i největší české obchody.

Za městem na severozápadu, v Irving-Parku, jsou oba české hřbitovy, českopolsko-katolický a nádherný svobodomyslný. Neboť Čechové chicagští, jako vůbec američtí, jak za živa, tak i po smrti příkře se od sebe dělí stanoviskem náboženským — jsouce buď přímými katolíky, nebo svobodomyslnými, t. j. bez vyznání, žádné církvi nepříslušícími, „osvojenci".

Strany ty, výborně sorganisované a neustále duševně i hmotně se vyvíjející, ve společenských, ba i obchodních stycích velmi příkře proti sobě stojí ; obě mají množství listů, jichž redaktoři (vedle kněží u katolíků) jsou hlavou obou stran.

Zakladatelem strany svobodomyslných jest známý básník a spisovatel František (Ladimír) Klácel, původně mnich řádu augustiniánského v Brně, potom žurnalista a professor, jenž pro své svobodomyslné smýšlení od církve i vlády pronásledován, r. 1869 do Ameriky se uchýlil, zde několik řádů svobodomyslných zařídil a r. 1881 zemřev, na hřbitově svobodomyslných v Chicagu odpočívá.

Vedle pomníku Klácelova zřízen na hřbitově pomník prvních Čechů chicagských a pomník českým bojovníkům, kteří položili životy své za novou svou vlast ve veliké válce severních států proti jižním r. 1861 až 1865.


Původní zdroj historického článku:
Světozor 1905, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. listopadu 2018


Diskuze k článku „Kde v Americe najdete Český národní hřbitov a čím se odlišuje od jiných amerických hřbitovů“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.