Vichřice pohledem dávných meteorologů

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Vzduchosloví 1863, autor Jan Palacký.
O orkánu Sabine, který momenálně působí velké škody na území naší republiky, se již napsalo mnohé. Co ale o ničivých větrech podobné síly věděli meteorologové v minulosti? To vám prozradí náš historický článek z roku 1863.
Následující text pochází z roku 1863

Vichřice

Vichřice vlastní jsou spůsob bouřek, lišící se svým kolotavým pohybem od obyčejných bouřek, kde vítr stále v jednom směru vichřice. pokračuje. U nás ale arci jen poslední bouřky se směrem přímým větru hojnější, ne jinde, ku př. v Antillách, v Čínském moři a t. d.

Neustálé víření to cykloidální větru, které tvoří vichřice, pohybuje se arci někam samo směrem přímým. Poznává se to nejlépe po klidném středu.

Jest totiž uprostřed každé vichřice místo klidné, kde vzduch neobyčejně zřednul, a místo to na zemi se stále jinačí s pokračováním směru vichřice.

Původ vichřic.

Náhledy o původu vichřic dvoje.

První náhled (Brandes, Espy, Hare) líčí je co bouře centripetální, totiž shánění se vzduchu okolo zředlého středu, při čemž arci nemožno, udávati toho příčinu. Pročež jest náhled ten zavržen.

Druhý náhled (Dove, Reid, Redfield) jmenuje je cyklony, totiž víry vzduchu centrifugální, kolující okolo klidného středu, v němž zřednul vzduch samou mocí centrifugální vichřice.

Rychlost a síla.

Rychlost vichřic je náramná (11. března 1783 za 3 hodiny z Neapole do Benátek, 1. září 1821 30 mil mořských za hodinu, 30. srpna 1853 50 mil za hodinu). Rovněž i rozšířenost jedné často bouřky (jako od Porto Rico do Newfundlandu).

Ještě větší ale síla jejich, která může odnášet domy, lodě, děla. Tak na ostrově sv. Tomáše (Antilly) odnesla veliký dům rovně do ulice, jinde celé lodě na sucho, 12liberní dělo 420' daleko, zbořila 3' tlusté zdě atd. Loď „Charles Heddles“ byla v indickém moři vichřicí pětkrát hnána kolem (asi 50 mil od středu) a dělala za 5 dnů 260 mil, v rovné čáře postupující tím jen o 70 mil.

Pozorování naše arci ještě neúplná.

Jak řečeno, je ve středu místo bezvětrné, okolo něhož zuří z obou stran bouřka největší vždy ve směru protivném, a kteréž místo pohybuje se s osou celého víru.

Známka vichřice

V prostředku tom tichém je vzduch tak zředlý, že 12. října 1846 v Havaně okna domů zevnitř byla vytlačena hustším vzduchem pokojů zavřených. Vichřice se obyčejně překlánějí, tak že ve vzduchu hořením dříve zuří než dole u země. Proto tlakoměr vichřice dříve zrazuje než oko. Dle změny tlakoměru spolu se směrem větrů lze poznat nejen blízkost vichřice, ale i směr a pohyb její dosti dobře, aby se jí alespoň na mořy mohly lodě vyhnout (na celině tomu arci nelze).

Dle náhledu svých o vichřicích sestavil Dove takové instrukce pro plavce, jak mají poznati vichřice a jim se vyhnout, kteréžto instrukce pro lodníky tím důležitější, jelikož vichřice právě bouřky jsou nejnebezpečnější. Dosavádní zkušenost, zdá se, že instrukce ty schvaluje, neb aspoň vděčnost lodníků ustrojila mu neobyčejnou poctu ve Stětíně.— Příčiny vichřice mohou býti rozmanité a nelze se zde o ni šířit, neb Dove sepsal sám knížečku o „zákonu bouří“, jak jej nazývá.

příčiny vichřic.

Všecky vichřice mají za příčinu zápas dvou větrů, kteří v boji svém postupují na stranu tu, kde přes elastičnost vzduchu nejméně odporu nalezají. Proto jsou vichřice jiné v tropech, v ouzemí passatů, monsúnů a zase v obou mírných pásmech, nescházejíce snad až u samých točen.

Běžejí obyčejně po dráze hyperbolické a postupují někdy prostředkem svým velmi pomalu.

Vichřice velké pocházejí asi vždy od moře, kde více místa pro velký zápas větrů. Na _dvou místech jsou ale nápadně četné, totiž v severozápadním atlantickém a v severozápadním Tichomoří, hlavně v Antillách a čínském moři. V posledním slovou teifuny a zabíhají někdy až do Indie a Japanu.

V tropech jsou vichřice četnější než jinde.

Hojné jsou zvláště při přechodu monsúnů a vůbec větrů s opáčným směrem.

Vichřice vznikající v tropech a postupující tam směrem od jihovýchodu k severozápadu, obracují se jakmile přesahují tropy a jdou od jihozápadu k severovýchodu; tak z Antill do východních Spojených obcí, Severo-Ameriky a Evropy a z Číny podobněž.

Vichřice atlantické

Pro nás jsou nejdůležitější vichřice atlantické, které jsou někdy u nás příčiny největších bouřek. Vznikají obyčejně v tropech, někdy v Antillách a pokračují nad zátokovým proudem někdy až do západní Evropy.

Víří se okolo pokojného středu ve směru od severu k západu, jihu a východu a pohybují se v pásmu passatovém od jihovýchodu k severozápadu; přecházejíce ale do pásma mírného (záp. větrů), obracují se pravým uhlem směrem od jihozápadu k severovýchodu, při čemž šířka jejich roste z 25—40 mil na 150—250 a podobně i rychlost

Nejčastěji jsou mezi červencem a říjnem, hlavně v srpnu; nescházejí však ani v prosinci, ba ani v lednu (naše zimní bouřky). Tak počítal Poey z 365 bouřek v Havaně r. 1793—1855 na měsíce jednotlivé roku 5, 7, 11, 6, 5, 10, 42, 96, 80, 69, 17, 7.

Ony činí plavbu na severním atlantickém moři tak nebezpečnou.

Příčiny jejich.

Vichřice tyto pocházejí dle Dove-ho ze zápasu následujícího. Když totiž v létě z jižní Ameriky passat jihovýchodní (jižní polokoule) přesahuje na severní polokouli, sráží se tam s dolením passatem (severní polokoule) od severovýchodu k jihozápadu táhnoucím — tedy ve směru protivném.

Srážka obou těch passatů plodí vichřice (hurikány) Antill. Severovýchodní passat je ale jen dolejší, nahoře je jihozápadní passat antipassat čili hoření, který zase se potkává s velkým proudem uhřátého zředlého vzduchu nad Afrikou (i Asií) vstávajícím a na západ se ženoucím.

Srážka těch plodí pak vichřice atlantického moře vlastní. Vždy musí východní křídlo větru jednoho obracet se na jih a západní pak na východ, čímž povstává víření se. Jelikož se tu srážejí spousty elastické, postupuje to víření neustále dál.

Vichřice evropejské.

I v Evropě mohou vichřice povstati sražením se teplého a studeného proudu vzduchového, tyto jsou proto v zimě a okolo rovnodní (v březnu a září) nejhojnější a nejmocnější, kdežto letní vichřice pocházejí nejvíc z tropů.

Velmi hojně chodí vichřice z tropů se zátokovým proudem až ku břehům Anglie, pověstným pro časté tam se ztroskotání lodí.

Rovněž jsou vichřice hojné ve středomoří a po středoevropejské rovině, kdežto hornatá údolí a planiny jako Čechy jen mimochodem někdy navštíveny takovým okolojdoucím v blízku výrem.

Nescházejí konečně i místní vichřice — asi původ krupobití (v. t).

Vichřice Tichomořské.

Vichřice Tichomořské jsou nejhojnější v západě, jak již řečeno pode čínským jménem teifunů.

Severně od rovníku chodí jako orkány Antill, točí se od severu k západu, jihu, východu a zas k severu, pohybují se hlavně směrem od východu k západu, a jsou nejhojnější v září, počnouce od června.

V zátoce Bengalské bývají mezi monsúny (květen a říjen) a v arabském moři v létě za jihozápadního monsúnu. Mají v čínském moři šířku jen 15—20 mil, ale největší v bengalském moři 40—80, v arabském 60 (prostř.) a pokračují velmi pomalu hlavním směrem.

V jižním Tichomoří (indoafrickém moři) točí se od severu k východu, jihu, západu, severu, jsou nejhojnější v únoru, březnu, ale sic nescházejí v v celém létě (pros.—duben); mívají 100 mil šířky, počínají o 10° s. š. blíže indických ostrovů a chodí západně, pak jihozápadně až do 28—30° j. š. k břehu africkému a otáčí se pak pravým uhlem vystupujíce z pásma passatového.


Původní zdroj historického článku:
Vzduchosloví 1863, autor Jan Palacký.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. února 2020


Diskuze k článku „Vichřice pohledem dávných meteorologů“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.

Doporučujeme i naše další projekty:   magazín Příroda.cz  —  sdílení PDF souborů DraGIF.cz