Rok 1927: Zajímavý důkaz sloní inteligence a empatie

O chytrosti slona.

O tom, jak dovede slon uvažovali a jak si přímo plánovitě počíná, vypravuje krásný příklad Tesrent:

»Jednoho dne jel jsem v Indii na koni lesem. Najednou zarazí se můj kůň a živou mocí nechce kupředu. Ohlížeje se po příčině leknutí toho, zaslechl jsem brzy z lesa vycházející temné stenání, znějící jako »Urmf, urmf«.

Zvíře, které tyto zvuky vydávalo, se brzy ukázalo; byl to krotký slon, jenž samojediný nesl z lesa velikou kládu napříč přes kly (zuby) položenou. Ježto kláda byla dlouhá a cesta úzká, nemohl slon nijak kupředu, leč že klonil hlavu brzy na tu, brzy na onu stranu, vyhýbaje se stromům v cestě stojícím; namáhání toto bylo příčinou zmíněného stenání.

Když mne však chytré zvíře spatřilo a pozorovalo leknutí mého koně, zdvihlo hlavu, zastavilo se a po krátkém rozmýšlení hodilo břemeno na zem, ustupujíc s cesty, aby mohl projiti. Ale mému koni strachem se chvějícímu nechtělo se kupředu.

Když to zpozoroval slon, ustoupil ještě hloub do lesa se svým »Urmf, urmf«, které však nyní znělo mnohem jemněji, dávaje nám patrno na srozuměnou, abychom šli a ničeho se nebáli.

Konečně se můj kůň hnul; jakmile přešel místo, kde slon se skrýval, vystoupil tento okamžitě z lesa, naložil si opět své břemeno na zuby a vlekl je obtížnou cestou dále.