Rok 1927: Drobné nápady amerických žen, které se uplatní i v českých domácnostech

Dolarové myšlenky.

Za myšlenku dolar. Takový nápis často čtete v ženských amerických listech a je velmi svérázné pro Američanku, co v takové soutěži píše do redakce.

Zde je hrst těchto myšlenek průměrné americké ženy; za každou zaplatil redaktor jeden dolar.

Zdá se mi, že jsou to okénka do amerických domácností, do domácností, kde paní koná všechnu práci v kuchyni, pokoji, koupelně a dětském pokoji sama, bez služky.

Američanka přemýšlí, jak by i v podrobnostech zjednodušila svoji denní práci.

1. myšlenka.

Hovor u stolu bývá, když děti dospívají, velmi důležitým činitelem v jejich duševním vývoji. Ať každý den zvolí si předem jedno z dětí předmět, o kterém chce, aby se u stolu mluvilo druhý den.

Každý se musí připravit. Kdo dovede nejvíce a nejlépe o věci promluvit, ten smí si určití, jaký má býti druhý den kompot k obědu. Děti se naučí více, než by kdo tušil.

2. myšlenka.

K vánocům vydělala si nejedna dívka na drobná vydáni tím, že pro známé paničky nastrojila panenky, našila výbavy pro panenky. Maminky v předvánoční pilné době uvítají takovou pomoc s radostí a velmi rády za to zaplatí.

3. myšlenka.

Děti rády lepí obrazy; celé hodiny vydrží si takto hrát za deštivého dne. Napněte v kuchyni nebo v síni na zeď kus linolea, dejte jim dextrinu nebo rozdělané mouky, štětku a k tomu pohlednice, vystříhané obrázky, noviny.

Uvidíte, že si podle fantasie brzy nalepí dům a kolem' dobytek, drůbež, park, vesnici, město a budou v devátém nebi. Když je to omrzí, linoleum se smyje a papíry spálí. Často děti zlobí jen proto, že se nudí.

4. myšlenka.

Děti chtějí stříhati papíry, vystřihovati obrázky. Položte staré prostěradlo na koberec a na čtyřech rozích připněte zapínacím špendlíkem ke koberci. Na to posaďte děti a ať vesele stříhají. Když je to omrzí, sebéřeme prostěradlo a nemusíme pracně zametat papírky.

5. myšlenka.

Knoflíky na dětské prádlo kupte ve velkém na delší dobu a uspoříte mnoho času. Kupte všechny knoflíky stejně veliké a nebudete museti stále hledat „pravý“. U všeho ať mají děti stejné knoflíky. Budete míti méně zlosti.

6. myšlenka.

Šijete-li doma, nakupte vše ve velkém: krabici cívek, gumy, tkanice, balíček jehel. Nakoupíte levně.

7. myšlenka.

Na smetáky a koště s dlouhou tyčí připevněte na konci tyče očko z drátu; drát se lépe osvědčil než provázek, chceme-li smeták zavěsiti na zeď.

8. myšlenka.

Máslo se krájí dobře, když ovinete kolem nože kousek pergamenu, do kterého se máslo balí. Máslo se nelepí na nůž a ukrojí se přesně, úhledně.

9. myšlenka.

Když se o mastek rozleje na dřevěný stůl nebo na podlahu, rychle polejte onu plochu studenou vodou. Omastek se nevsákne do dřeva a skvrna se snadno umyje.

10. myšlenka.

V celku šité šaty krásně sluší, když vespod našijete na zapošité místo pod paždím tkanice, na zádech dáte křížem a vpředu v pasu zavážete.

11. myšlenka.

Velurové kabáty se osvěží, když je důkladně vyklepete, vykartáčujete a na dřevěná ramena zavěsíte v koupelně nad vanu. Spusťte horkou vodu a nechte kabát v páře tak dlouho, až je úplně vlhký. Pak pověste ven na vzduch, aby uschl. Tíha šatů na ramínkách zavěšených sama nahradí žehlení.

12. myšlenka.

O šicím stroji. Oviňte kus flanelu kolem ocelového „ramene“ šicího stroje a nahradí vám úplně polštářek na jehly. Při šití ručním připevněte šití k tomuto „polštáři“.

13. myšlenka.

Telefonní kniha v chodbě často straší. Až vám budou dávat v síni nové tapety, vyžádejte si kus a udělejte z něho nové desky na telefonní knihu; kniha se stane ozdobou.

14. myšlenka.

Jehlice k pletení i jehly se často ohnou. Vhoďte na okamžik do horké vody, rychle srovnejte a vhoďte do studené. Budou jako nové.

15. myšlenka.

V kuchyni často bolí hospodyni v zádech, protože má stůl příliš nízký. Máte-li dva stoly, upravte si jeden třeba už starý, nepotřebný takto: Na starý dejte si udělati druhou plochu zvýšenou o 20 cm. Můžete též užíti plochy vespod.

16. myšlenka.

Krabice na klobouky bývá obyčejně na skříni a máte únavnou práci, sundáváte-li a vyndáváte-li klobouk. Uvolněte čelní stěnu krabice po obou stranách tak, aby byla jen u dna připevněna.

Potřebujete-li klobouk z krabice, spusťte stěnu dolů a nahoře připevněte malou závorku, jaké se používá u dveří. Není potom třeba krabice sundavati.

17. myšlenka.

Všijte kapsu do šatiček nemluvňat a do ní dejte kapesník. Cizí osoba nemá dítěti utírati nos a ústa svým šátkem.

18. myšlenka.

Burské oříšky dejte dětem ke hraní. Ať pomocí párátek do zubů a barevného papíru dělají, co dovedou. Zvířata lze velmi dobře z nich dělati.

19. myšlenka.

Když má dítě záškrt, je už pozdě učit je kloktat. Občas si sezvete kamarády svých dětí a dejte odměnu tomu, kdo dovede nejlépe kloktat. Bude to dětem působit zábavu, a onemocnějí-li, budou umět správně kloktat.

20. myšlenka.

Starý stolek hrací nebo květinový se hodí pro nemocného k posteli. Odstraňte jednu nebo dvě nohy, seřízněte zbývající tak, aby stolek dosahoval přesně nad pokrývku, a máte stoleček pro nemocného.

21. myšlenka.

Žehlicí prkno mám v kuchyni stále při ruce. Poněvadž mám malou kuchyni a potřebuji hodně místa ku práci, ušila jsem si povlak z linolea na žehlicí prkno, a když nežehlím, používám prkna i k vaření. Povlak se snadno rychle sejme.

22. myšlenka.

K snídani často chodí pět až šest členů rodiny za sebou a káva se musí pokaždé ohřívati. Použijte neprodyšné láhve Thermos; postavte ji na stůl a všichni v každou dobu budou míti kávu horkou.

23. myšlenka.

Mám schůdek v kuchyni vedoucí do špíže. Dala jsem si jej vyhloubit a navrch mi truhlář připevnil víko; dovnitř dávám všechna cididla na obuv, kovy, okna atd.

24. myšlenka.

Bývalý pokojík pro služku nebo rohový prostor v chodbě jsem proměnila v šatnu. V pokojíku je mnoho zásuvek, polic a věšáků a všichni členové rodiny chodí si tam pro šaty, obuv, klobouky a deštníky. Byt je nyní mnohem hezčí, volnější, prázdnější, pohodlnější.