Rok 1926: Dámy pozor, krásné sukně nahrazuje móda strašných kalhot

Bláznivá móda.

Pán Bůh s námi a zlé pryč - co se to na nás připravuje, to už přestává všecko.

Proslýchá se leccos tady i tam, ale nechtěla jsem tornu věřit. Až nyní přichází z Paříže zaručená zpráva a tak je moje povinnost, uvědomili o tom své milé čtenářky. Víte—li pak, že budeme nosit kalhoty.

Pardon — aby mi bylo dobře rozuměno. Nemám na mysli ten rozkošný kousíček prádélka plný kraječek a volánků, nýbrž obyčejné důkladné kalhoty, asi takové, jako nosí naše cyklistky. Bude to vlastně takový kalhotový kostym, který bude mři i sukni i kalhoty.

Co to pravím — sukni? Ale kdepak! Ani sukničko ne, nýbrž sukýnečičku, která bude sahali hodně vysoko nad kolínka. A pod ní budou vykukovati ty strašné kalhoty, sahající až po kolena.

Strašné — proč strašné?

Protože nám vezmou ten zbytek ženského vzhledu, jakého máme beztak už málo. Jak jsou kalhoty pro ženu při sportu hezké a praktické, tak by byly pro běžnou potřebu ošklivé a nepraktické. Proto také jsem přesvědčena, že se tato móda asi neujme.

Ale kdož ví, možná také, že se mýlím, neboť pro Pařížanky není nic dosti divokého, aby to lvice bulvárů neoblékly. A naše dámy nemeškají pak hned se po nich opičiti.

To vědí také pařížští mistři módy a proto s kalhotami uvádí současně jiný výstřelek módy: škrabošky pro ulici. To patrně asi pro ty, které v těch kalhotech opravdu budou chodili.

Pod škraboškami alespoň nebude viděli, jak se za tu svoji »ženskost« stydí...