Rok 1918: Výzva k pomoci sirotkům po našich legionářích

Sirotám po legionářích.

Ukázali světu, že malý národ může býti hoden velkého osudu; ukažte i vy, že je hoden velkých mužů.

Pamatujete ještě, jak vám bývalo, když jste viděli táhnouti české pluky na nádraží? Když jste viděli, jak Němec nevyváží jen vaše potraviny a peníze, nýbrž i vaši krev, nejsilnější, nejlepší krev lidu? Vzpomínáte ještě, jak místo hrdostí rděli jste se hanbou a studem, když jste četli někdy rakouskou chválu o statečnosti českých vojáků, a jak v hloubi srdce prosili jste za porážku vlastních synů?

Celý svět, všichni národové, jež jste milovali, spojili se k dílu svobody, k hrdinnému boji za uražené lidství; jen vám bylo odepřeno stáli s nimi, jen vám bylo v nejslavnější chvíli dějin mlčeli a čekali za hradbou pruských bodáků.

Vaše nenávist musela mlčeti; vaší lásce i hněvu bylo oněměti, a za věrnost k národu a k rodné zemi, jež u všech ostatních byla hrdinskou ctností, vás věšeli, mučili v žalářích a vpalovali vám znamení zrádců. Vaše pěsti byly zaťaty, a celá země, trpící a potupená, volala k nebi o pomstu.

A tehdy oni uslyšeli a zvedli svůj červeno-bílý prapor — čeští legionáři! Český znak zavlál mezi prapory svobodných národů, aby rozdrtil všechnu lež, aby pomstil Bílou Horu a tři sta let zrady, aby zavolal za vás všechnu nenávist.

Bili se, mužně a svatě se bili, a z jejich krve, prolité za Francii a za svobodu Ruska, mluvily opět vaše dějiny a táboritská duše vašich praotců. Po tři sta letech poroby stanuli opět vaši synové se vztyčenými hlavami, jako muži a mstitelé; po tří sta letech bili se opět se svými skutečnými nepřáteli.

Oni ušetřili vás hanby, že nedostali jste svůj osud jako žebráckou almužnu. Oni vykřikli před soudem světa, jak nenávidíte Rakousko, pro něž jste musili umírati, jak zneuctěn byl váš život i vaše smrt. Oni dali hlas vaší němotě, hlas, jehož uslyšela Evropa, Amerika i Asie!

České jméno zazvučelo zase kovovým ohlasem polnice, nabylo zase dějinného zvuku: ožilo zase české národní vojsko, vojsko svobody a spravedlnosti. Legionáři nedobyli vám jen budoucnosti, ale vrátili vám i minulost. Nezapomeňte, nikdy nezapomeňte!

Oni dokázali světu, že malý národ muže býti hoden velkého osudu; ukažte i vy, že je hoden velkých mužů, že dovede ctili své hrdiny!