Rok 1914: Proč skupina dívek přepadla básníka?

Její přání.

Rostand je ve Francii nejen Jedním z nejuznávanějších básníků, ale také jedním z nejoblíbenějších, jak před několika dny opět konstatoval, tentokráte však k pramalé své radosti.

Není rád předmětem pozornosti, a kde může, vyhne se jí.

Tak chtěl také učinit nedávno, kdy po přednášce na Sorbonně chtěl vstoupit do auta.

Ale když chtěl za sebou zavřít dvířka, zpozorovat malou, očividně ženskou ruku, která mu kladla odpor, a když se ohlédl, viděl mladou, rozkošnou dívku a za ní houf jiných hezkých děvčátek, která náhle obklopila jeho auto.

První dívka oslovila směle básníka: »Přicházím s prosbou« »Jistě o podpis,« pravil básník s úsměvem, a už se chystal splnit domnělé přáni. Ale mladá krasavice zavrtěla hlavou a zároveň podala básníku kytici růží.

»Tak jaké je tedy vaše přání?« ptal se básník zvědavě.

»Chci hubičku,« řekla dívka odvážně a nastavila Rostandovi tvář ku políbení. »Slíbila jsem svým přítelkyním, že jim přinesu od vás hubičku. A vy mí jí neodepřete, není-li pravda? Obdivujeme vás tolik!«

Básník se začervenal. Nebylo však uniknutí, proto vtiskl rychle na růžovou tvář smělé Francouzky polibek. Pak však spěšně zavřel vůz a rychlým tempem zmizel v ulicích.