Rok 1899: Konec diváckých darů pro sólisty Národního divadla. Proč je ředitel divadla zakázal?

Květinové dary v Národním divadle

Dámám a pánům solistům Národního divadla doručiti dal ředitel pan F. A. Šubert oběžník tohoto obsahu:

V posledních dnech hozeny byly některým dámám a pánům solistům Národního divadla na jeviště kytky a věnce. Pí. Maturová a pp. Benoni a Veselý dali zřetelně na jevo, že dary hozené nepřijímají. Schvaluje toto jejich jednání, děkuji za ně jmenem ředitelství Nár. divadla co nejvřeleji. Činím tak z těchto důvodů.

V Národním divadle odstraněno bylo všechno, co na jevištích nižšího řádu nápadně ruší illusi obecenstva a umělecké výkony účinkujících právě umělců. Odstraněno bylo nejen děkování se umělců mezi hrou, nýbrž i pozdní vstupování obecenstva do hlediště při’ počaté hře.

Význam podání květinových darů zvýšen byl podstatně tím, že podávání jich bylo vyhraženo jen ku příležitostem zcela mimořádným, zvláště jubilejním, a že odstranil se nešvar podávání květin jednotlivým členům při představeních běžných — a zvláště nešvar předstihování se jednotlivých dárců v množství a jakosti podávaných darů.

Rovněž tak stalo se vše, co bylo v moci ředitelstva Nár. divadla, k potlačení placené klaky, jež v jiných divadlech panuje na prospěch jedněch a na neprospěch jiných členů divadla. Při několika posledních představeních dělá se však výše vzpomenutá věc, jež odporuje dosavadním ustanovením v Nár. divadle.

Nepřístojnost její jest tím větší, děje-li se při představeních, zvláště posvěcených památce genia Bedřicha Smetany, k jehož výši a významu v umění nikdo z nás nesahá, anebo házejí-li se věnce a kytice na scénu pánům právě v tu dobu, kdy současně s nimi tu stojí dámy, kteréž aspoň takovou měrou mají zásluhu o zdar představení jako pánové.

Žádám tudíž co nejdůtklivěji velect. dámy a pány solisty v prospěchu ústavu a umění, jemuž slouží, aby nikdo z nich se své strany nedával podnět k dalšímu pokračování v onom nešvaru házení věnců a kytic, tím, že by zvedal a přijímal věci jemu hozené.

Zachová-li se každý tak, jako uvedení z prvu umělci, zajde celé nemístné a rušivé jednání opět samo sebou.

Odvolávaje se k noblesse a taktu velectěných dam a pánů členů, k jich povinnosti k umění a ku zmíněným platným ustanovením divadelním, která se stala jen ve prospěch uměleckých výkonů všeho Členstva Nár. divadla, oddavám se naději, že počínajíc dneškem, velectění solisté Národ. divadla zachovají se tak, jak jsem sobě dovolil naznačiti a jak s pevnou důvěrou očekávám.