Rok 1888: Drzý polibek, který řezníkovi přinesl bohatství

Polibek a jeho následky.

Georg Winch, řeznický pomocník v Sydneji, měl nechvalný, avšak u prodavačů ne právě řídký zvyk, že vůči hezkým děvčatům, která se mu zvláště líbila, plýtval přívětivostí a galanterií.

Pokud to zůstávalo pouze při cituplném stisknutí ruky, neměla spanilá Sára, která k denním jeho odběratelkám náležela, ničeho proti pozornostem jadrného řezníka. Jednoho dne však stupňoval Winch smělost svoji až k hubičce.

To bylo rozhněvané krásce tuze mnoho; zažalovala drzého hocha u policejního soudce, který při takových urážkách, krásnému pohlaví učiněných, nerozuměl žertu a odsoudil řezníka k vysoké pokutě peněžité.

Georg Winch stal se pro svou ostatně dosti drahou galanterii v krátkém čase slavným člověkem. Veřejný tisk zabýval se jeho záležitostí a příslušný takový článeček dostal se v Sydneji do rukou také jistému notáři, který před 19 lety ustanoven byl správcem značného jmění, jež zanecháno bylo tomuto G. Winchovi jakýmsi vzdáleným příbuzným.

Vzdor veškerému hledání nebylo možno dědice nalézti. Teprve hubička přivedla jej na světlo. Poetická spravedlnost vyžaduje, aby Georg, jenž prostřednictvím krásné Sáry dosáhl dědictví 400.000 mark, nabídl jí své srdce a svou ruku. Učinil-li to, o tom australské listy mlčí.

Řezníci sydnejští pěstují prý teď hubičkování hezkých služek čiperněji než kdy jindy. Jenom že dědictví se nesypou.