Recepty našich prababiček na pomerančové likéry, kompoty, marmelády a další pomerančové dobroty

rubrika: historické články / recepty, vaření a jídlo, původně vyšlo: Kniha vzorné domácnosti - 1923, autorka A. Kejřová.
Už před sto lety byly na jaře v našich obchodech dostupné sladké a přitom levné pomeranče. Zajímá vás, jakými nejrůznějšími způsoby dokázaly tehdy naše šikovné prababičky toto chutné tropické ovoce zpracovat? Můžete si to sami vyzkoušet podle našich pomerančových receptů z roku 1923.
Následující text pochází z roku 1923

Likér pomerančový.

Do 1½ litru čistého lihu vloží se 3 celé pomeranče, každý se zastrčenými 4 řebíčky, připojí se celý citron, 4 řebíčky, 1 dkg ceylonské skořice, půl lusku vanilky (každé zvlášť utlučené). Vše zůstane měsíc státi na výsluní přikryto. Pak se svaří 1 litr vody, ze 2 pomerančů a z 1 citronu šťáva, 1½ kg cukru asi 5 minut.

Vychladlé se smísí s lihem na pomerančích a ponechá se opět měsíc na výsluní. Posléze se likér opatrně sleje do lahví. Likér takový podává se v dámské společnosti s nějakým drobným cukrovím, aneb i při kávovém dýchánku (po kávě) atd.


Likér pomerančový. (Jiný způsob.)

Oloupe se se 3 pomerančů kůra, zbaví bílé spodní kůže, rozkrájí, dá do láhve a zaleje ½ litrem čistého lihu. Láhev se zazátkuje a ponechá 14 dní na okně na výsluní. Pak svaří se půl kg cukru v litru vody a nechá vychladnouti. Přidá se pomerančový líh a ponechá v kamenné nádobě ustátí. Je-li zkalený, procedí se filtrovacím papírem, slije do lahví a uschová na suchém místě. Líh se nesmí nikdy smíchati se žhavým ani teplým, nýbrž s úplně studeným cukrem. Jinak by se likér zkalil a nedal nijak vyčistiti.


Pomerančová šťáva.

Na ½ litru pomerančové šťávy, promačkané muselínem, počítá se 36 dkg tlučeného cukru. Cukr svaří se 15 minut se šťávou, načež se vše do lahví slije a na suchém místě uloží. Šťáva tato hodí se výborně do bílkových a žloutkových krémů, do polev na dorty, i k polévání různých moučníků.


Pomerančová kůra.

S pomerančů kůra se pokrájí, zbaví bílé blány a dá na 24 hodiny do studené vody. Pak se vaří ve vařící vodě, až změkne. Změklá se vyjme a máčí 24 hodiny ve studené vodě.

Na kůru se 7 pomerančů smáčí se ve vodě 39 dkg kusového cukru (každý kousek smáčí se rychle a zvlášť) a dá na kamenný kuthan vařiti.

Při vaření se sbírá pěna. Kůra, která mezitím na sítku odkapala, vhodí se do vařícího cukru a ponechá se několik minut povařiti.

Připravený plech potře se mandlovým olejem anebo máslem, kůra po něm rozloží, vše vstrčí se na chvíli do trouby, aby kůra zaschla a pak uschla. Hotová uchová se ve skleněné láhvi.

Přidává se do moučníků a cukrovinek, anebo se z ní vykrajují různé tvary (lístky, květy a j.) k ozdobě cukrovinek a dortů.


Jiná úprava pomerančové kůry.

Zralé pomeranče se rozpůlí, napíchnou na špičatá dřívka a vaří se tak dlouho, až s nich odpadnou. Pak vloží se do studené vody a samotná kůra se ze vnitřní dužiny oddělí. Seřízne se na velké listy a polije na syrob svařeným cukrem. Béře se 50 dkg kusového cukru (na 7 pomerančů počítaje), smáčí se každý jednotlivý kousek ve vodě a hází na kuthan.

Vaří se na bublinu, podobně jako ananasový rosol. Tímto cukrem se kůra polije a ponechá se do druhého dne státi. Pak přidá se k slité z ní šťávě 5 dkg tlučeného cukru a vše se hodně povaří. (Musí ještě více zhoustnouti než v den předešlý.) Vychladlá šťáva lije se opět na kůru a ponechá se do druhého dne státi.

Třetí den se opět cukr z kůry slije, svaří, vychladlý na kůru nalije, čtvrtého dne kůra se v cukru (hustém) povaří a sejme z plotny. Pátého dne se opětně cukr svaří, přidá kůra do něho, ponechá varem přejiti, narovná do sklenic, cukrem polije a měchuřinou sklenice pováží. Upotřebí se tak, jako předešle k ozdobení dortů atd.


Kompot z pomerančů.

Zralé menší žluté pomeranče, tak zvané mandarinky, nařeží se 3krát, 4krát po délce a dají do studené vody na 10 dní máčet. Voda na nich se však má denně měniti. Potom dají se na síto vysáknouti, odváží se a vaří ve vodě do měkka. Ovařené opět nutno nechali řádně vysáknouti, načež rovnají se do sklenic. Na ½ kg ovoce počítá se 40 dkg cukru svařeného, jak v předchozím receptu uvedeno, na husto.

Do sklenic na pomeranče nalévá se vychladlý. Sklenice pováží se pergamenovým papírem a ponechají se do druhého dne uzavřené. Pak se cukr slije, znovu svaří a vychladlý se opět na ovoce nalije. To opakuje se po tři dny. Třetí den se cukr (hodně na husto) svaří, pomeranče se v něm dají asi 3 minuty povařiti a vyjmou se. Cukr se dá ještě znovu zvlášť svařiti a horký se na ovoce nalije.

Po vychladnutí se ovoce narovná do sklenic a zalije hustým cukrem. Na povrch zavařeniny dá se v rumu máčené kolečko z pergamenového papíru, sklenice se povážou měchuřinou a uloží v suchu.


Rychlý pomerančový kompot.

Na kuthanu svaří se 17 dkg cukru s koflíkem vody, s kouskem pomerančové kůry. Při vaření se pěna sbírá. Zahustlý cukr vřelý nalije se na 5 menších, na koláčky krájených a jader zbavených pomerančů a vychladlý kompot na stůl se podává.


Pomerančový rosol.

18 dkg cukru otře se pomerančovou kůrou (ze 6 menších pomerančů a 1 citronu). Oloupané pomeranče i citron rozdělí se na čtvrtky, dají na rendlík s cukrem na kůře otřeným. 4 dkg vyzího měchýře (nebo bílé želatiny, den před tím v trošce vody rozředěné) přidá k tomu a vše zalije 1 litrem vařící vody. Vaří se čtvrt hodiny. Potom se rosol čistým šatem procedí a ponechá v láhvi stuhnouti. Upotřebí se k různé ozdobě dortů nebo cukrovinek. Možno jej však i samotný podávati na stůl.


Pomerančová marmeláda.

3 oloupané, jader zbavené pomeranče se uvaří na měkko a na žíněném sítě se prolisují. Do nich přidá se vymačkaná šťáva z 1 citronu a 1 velikého pomeranče, přihodí se 40 dkg cukru a vše se řádně povaří. Prochladlá marmeláda plní se do skleněné nádoby a vychladlá pováže se pergamenovým papírem. Marmelády lze upotřebiti k různým moučníkům i dortům.


Pomerančová kůra jako přísada do vaření

Kůra s pomerančů se obyčejně zahazuje. Můžeme ji však upotřebiti dobře do pečiva nebo jako přísady při vaření různých kaší a moučníků. K tomu účelu okrájí se (podobně jako citronová kůra) a zbaví bílé části, pak v troubě usuší. (Nesmí se však spálit!) V hmoždíři se utluče na prášek a uschová v dobře zazátkované láhvi.

Též můžeme dáti do menší sklenice vždy vrstvu očištěné, bílého spodku zbavené pomerančové kůry, pak silnější vrstvu cukru, na to opět vrstvičku kůry atd., až máme sklenici plnou; pak ji pergamenem dobře ovážeme a k další potřebě uschováme. Takto konservovaná kůra zachová přirozenou chuť i vůni.


Původní zdroj historického článku:
Kniha vzorné domácnosti - 1923, autorka A. Kejřová.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. března 2023


Diskuze k článku „Recepty našich prababiček na pomerančové likéry, kompoty, marmelády a další pomerančové dobroty“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.

Doporučujeme i naše další projekty:   magazín Příroda.cz  —  sdílení PDF souborů DraGIF.cz