Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

O stále složitější hromadné dopravě ve velkoměstech

původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1907, autor Inž. K. Černý.
Velká města s velkým množstvím obyvatel si žádají stále hustší a složitější dopravní síť. Jak se tato síť postupně rozvíjela v různých velkoměstech na celém světě vám přiblíží článek z roku 1907.


Dopravní prostředky v moderních velkoměstech.

Neobyčejný rozvoj velikých měst vede nutně k rozhojnění a vytvoření nových dopravních prostředků, jež mají větší výkonnost a jsou rychlejší než dosud užívané omnibusy.

Rozšířením tratí omnibusových, jako na př. v Londýně, nebo tramwayových jako na př. v Paříži, zaujala se již celá plocha všech hlavních ulic a dospělo se tak rychle ku stavu, jejž Angličani žertem pojmenovali »congestion« (čti: kongesšn = nahromadění).

Již před několika léty pomýšlel inženýr Crompton v Londýně na záměnu obyčejných vozů tažených koňmi vozy samohybnými, aby se urychlila doprava, avšak ukázalo se, že rychlejší doprava po povrchu ulic není možna z praktických příčin.

Crompton se proto domáhal zřízení nových a zvláštních drah, kterémužto naléhání bylo konečně v Londýně nedávno vyhověno stavbou nových podzemních drah, tak že pod ulicemi jsou upraveny tunely pro podzemní tramwaye.

V San Francisco byla z týchž důvodů postavena zvýšená dráha z vyztuženého betonu, určená pro lehké povozy. Táž příčina dala původ městským drahám podzemním nebo nadzemním v Paříži, Berlíně i Vídni, jakož i pověstné zvýšené dráze v Novém Yorku.

V r. 1870 činil v Londýně počet jízd vykonaných jedním obyvatelem různými městskými dopravními prostředky ročně průměrně jen 27, v r. 1880 dospělo se již čísla 55, v r. 1890 čísla 92, v r. 1900 dostoupil počet již čísla 126, kdežto letos čísla asi 250. Pro Nový York jsou příslušná číselná data postupně 118, 182, 283, 320. Tak rychlého vzrůstu dopravy bylo ovšem dosaženo hlavně stavbou a rozšiřováním městských podzemních drah.

V Paříži činí počet jízd připadajících na jednoho obyvatele ročně, a to drahami hlavními, městskou drahou (métropolitain), omnibusy, loděmi nebo tramwayemi, asi 250.

Viadukty nebo podzemní trati křižují se nejen s dřívějšími tratěmi drah, nýbrž podzemní trati se vyskytují i ve třech patrech nad sebou, jak to shledáváme na př. na náměstí velké opery (place de l’Opéra).

Nový York je však na tom ještě lépe. Na křižovatce Šesté třídy (avenue) s Třicátou druhou ulicí je nad sebou pět drah a to tři podzemní, jedna elektrická dráha pouliční a vyvýšená (viz vyobrazení). Tento stav je důsledkem ohromných technických prací, jež se konají v Novém Yorku již po dlouhý čas.

Na městské podzemní dráze tamější (t. zv. subway) provozuje se vozba místy již na trati čtyřkolejné; po dokončení této dráhy, což se prý stane asi v 5 létech, dosáhne délka tratí asi 160 km.

Pennsylvania Railroad staví podzemní dráhy, které jdou pod řekou Hudson a připojí se k železnicím long-islandským.

Long Island (čti: long ajlend) ostrov na východním pobřeží Sev. Ameriky proti New Yorku; hlavní město je Brooklyn (čti: bruklajn).

Četné tunely se křižují pod vodami obklopujícími Nový York a bude tomu brzy tak i pod městem samým. Konečně je Nový York opatřen rozsáhlou sítí tramwayovou a neméně důležitou sítí zvýšených drah.

Po tom, co jsme právě vyložili, nelze se tedy diviti, že shledáváme v New Yorku na jednom místě pět drah nad sebou. Nejníže, ve hloubce více než 16 m, jsou koleje spojující trati a ústřední nádraží dráhy Pennsylvania Railroad s tratěmi long-islandskými. Nad tímto tunelem, oddělen jen železným stropem, je trojkolejný tunel prodloužené dráhy podzemní.

Nejvyšší tunel jest určen pro spojovací koleje s různými hlavními tratěmi, jež zřídí společnost hudsonská, a nahoře je ještě dvojkolejná trať pouliční dráhy elektrické a viadukt zvýšené dráhy.

Podotknouti dlužno, že veškeré tyto dráhy jsou a budou s elektrickým pohonem. Z této křižovatky bude možno jeti na libovolné místo Nového Yorku nebo jeho obvodu a to rychle a lacino, jakož i cestovati do libovolného města Spojených států snad takořka bez přesedání.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky 1907, autor Inž. K. Černý.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. února 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Debata k článku O stále složitější hromadné dopravě ve velkoměstech


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: