Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jaké bude počasí? Veselé pranostiky z roku 1858 dokonale fungují i dnes

původně vyšlo: Humoristický kalendář - 1858, autor Josef Vilímek.
Je podle vás dobrý nápad odhadovat vývoj počasí podle dávných pranostik? Vždyť když podle nich odhadovali změny počasí naši dávní předci, tak na nich přece musí něco být... Text z roku 1858 vám ale dokáže, že ani před víc jak sto šedesáti lety rozhodně nešlo brát pranostiky o počasí úplně vážně.


Dodatky k pranostice roku 1859.

Pranostika jest staročeské slovo a přichází od pra-nosu, t. j. od kmenu všech nosův, na něž se kdy bulící věsili. Pranostikář jest tedy člověk, který lidem bulíky na nos věsí a pranostika jest proroctví, což za našich dnů znamená tolik co bulikování.

Lidé se rádi nechávají obulikovat, proto také pranostiku každý čte, ač jí nevěří ani ten, kdo ji napsal.

Pranostika jest velmi potřebná a důležitá všem, kteří neustále čenichají, odkud vítr věje, by se ještě v čas podlé něho obrátili. Takových jest mnoho, a přísloví: Kam vítr, tam plášť, zní teď: Kam vítr, tam lidé.

Podlé větru se spravuje pospolitý život, umění, literatura i řemesla, a kdo tyto ostrým hledem pozoruje, dopídí se nejjistější pranostiky.

V čele větrníkův mezi umělci jsou básníkové, hudebníci a tanečníkové; mezi řemeslníky: novináři.

Novinářské řemeslo se za našich dnů velmi povzneslo a novináři nepracujou už jako jindy podle přesvědčení a do větru, alebrž po větru a jen na zakázku.

Novinář nepracuje nic nového, vlastně nedělá nic, jen ukazuje, co jiní dělají aneb dělati či zanechali by měli; upozorňuje, kde se co trhá a páře, a vyhlašuje přištipkované boty za nové.

Někdy však novináře omrzí sloužili příštipkářům a zastávati službu větrního kohoutka na střeše. Zafoukne pak a dělá sám vítr. Je-li ten vítr slabý — pukne novinář; je-li silný — pukají přištipkované boty a záplaty na starých kabátech se trhají.

Politický vítr jest vždy také módním větrem. Móda jest surrogát politiky, as jako cichorie surrogátem kávy a brambory surrogátem pečeně. Móda jest výsledek veřejného smýšlení; pro to krinolína za našich dnů se ujmula, poněvadž nadutost prázných jest panující módou.

Mezi umělci pozorujem mnoho větrných kohoutků, zvláště mezi básníky a hudebníky, nejvíce ale mezi tanečníky. Každý příležitostný básník jest větrníkem; každý hudec, který jen píseň toho hude, čí chléb mu zavání, jest větrníkem; a každý tanečník, který vždy jen podlé panující módy tancuje — jest větrníkem.

Upozorňujeme taneční mistry na tance roku 1859. Kvapík přijde docela z módy. Připouští se jenom , kde o rychlé obohacení se jedná; kde však o rychlý pokrok — jest směšný. Třasák se sprosťákům odporučuje. Kdo se třese, nemá kuráže; kdo nemá kuráže, ten se jen vleče, kdo se vleče, neuteče.

— Mezi učenci se zavede starý minet s copem a s parukou a bude to vůbec literárním tancem českým. Pro novináře vynašel nejvýtečnější taneční mistr francouzský nový zpáteční tanec mezi vejcemi, při kterém se tanečník v kole neustále kolem sobe točí a ani o krok nepokročí, domýšleje se, že tančí a pokračuje.

Podlé rozličných zjevů módních, literárních atd. každý snadno bude moci uhodnouti, odkud vítr fouká.

Že však ale povětrnosť nezáleží pouze na větru, alebrž i na slunci, dešti atd., sestavili jsme k pohodlnému přehledu kratičký rejstřík podlé měsícových čtvrtí. Rejstřík ten platí na všech dvanáct měsícův roku 1859, a kdo si z něho pravé vybeře, nemine se s pranostikou neklamnou.

První měsíc čti po pořádku, druhý s dola nahoru, třetí začni při druhé čtvrti, pak při třetí, pak při čtvrté a zase při první — i můžeš na naši pranostiku domy stavěli. Jest vybrána ze všech pranostik staro- i novověkých a potřebí jen nepatrných dodatkův, k. př. zemětřesení a jiných na počasí působících maličkostí, aby se po všecky časy a ve všech zemích upotřebili mohla.


I. čtvrť: Studený vítr, déšť, jasno, náramné horko, nestálé počasí, mlha.

II. čtvrť: Nestálé počasí, jasno, náramné horko, studený vítr, déšť, mlha.

II. čtvrť: Náramné horko, déšť, nestálé počasí, studený vítr, jasno, mlha.

IV. čtvrť: Jasno, studený vítr, náramné horko, nestálé počasí, déšť, mlha.


Poznamenání. V zimě místo horko čti mrazy, místo deště sníh. Mlha jest u nás panující, byťby jí mnozí třebas ani neviděli.


Původní zdroj historického článku:
Humoristický kalendář - 1858, autor Josef Vilímek.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
21. července 2022


Diskuze k článku „Jaké bude počasí? Veselé pranostiky z roku 1858 dokonale fungují i dnes“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
obchod.bejvavalo.cz

Polštářek „Historická letadla“



Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 

Doporučujeme i naše další projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz