Jak malým dětem vysvětlit fungování armády? Takhle se to dělalo v roce 1879

O vojsku a vojácích

František chtěl se státi důstojníkem vojenským a měl již mnoho podřízených vojákův, ale z olova, ze dřeva a z papíru. Jednou zeptal se matky: „Maminko, což není žádných vojáků v naší knize obrázkové?“ — „Jsou,“ odpověděla matka; „ale já vím o vojácích velmi málo. Poprosíme tatínka, aby nám vyložil tento pěkný obrázek.“

Otec jal se vykládati: „Vojáci jsou mladí mužové, kteří se cvičí ve zbrani, aby dovedli brániti vlasti a panovníka proti nepříteli. Oděv mají jednostejný (říká se mu uniforma čili jednokroj), také jednostejné zbraně, společný byt (v kasárnách) a na nejpotřebnější věci dostávají něco peněz.

Vojáci slouží dílem pěšky (pěšímu vojsku říká se pěchota čili infanterie), dílem koňmo (jízdectvo č. kavallerie), dílem vozí děla a střílejí z nich (dělostřelectvo, artillerie). Také na moři jsou vojáci na velikých lodech (korábech): jsou to námořníci.

Aby mohl hájiti vlasti, k tomu potřebuje voják zbraně. Nejobyčejnější zbraně jsou: ručnice (puška), bodák a šavle. Do pušky voják potřebuje střelného prachu a olova (kulek), čemuž říkáme střelivo čili náboj; náboj nosí ve zvláštní tobolce, které se říká nábojnice.

Jednokroj vojenský skládá se z kabátce, pláště a kalhot; na hlavě mívá voják čepici nebo čáko okrášlené chocholem nebo růžicí, anebo přílbu (helmu). Kromě toho mívá voják na sobě vak (torbu) na prádlo a na jiné věci potřebné. Vak, nábojnici, šavli, bodák a někdy také pušku nosí voják na řemení. Důstojník nosí na řemeni opásném šavli se zlatým třapcem.

Ručnice skládá se ze dřevěné pažby a ze železné hlavně. Chce-li voják vystřeliti, nabije nabijákem do hlavně střelného prachu, na prach koudel nebo plsť, potom kulku. Natažený kohoutek spustí na váleček, na kterém je zápalníček (kapsle); zápalníček se rozrazí, prach se zapálí a vyžene za prudké rány kulku.

Voják učí se nejprve po vojensku choditi, na povel se zastavovati, obraceti se v pravo a v levo, klásti ručnici na rámě (plecovati) a k noze, bráti ji v ponos, držeti ji k poctě (presentovati), nabíjeti, stříleti v terč, nasazovati bodák, bodati jím a šermovati šavlí.

Vojáci chodí a cvičí se v řadách, několik řad činí četu, několik čet setninu, 3 až 4 setniny činí prapor (bataljon), 2 až 4 prapory činí pluk (regiment). Představeni vojákům jsou poddůstojníci, důstojníci a stábní (náčelní) důstojníci. Poddůstojníci jsou: desátník, závodčí a šikovatel (u jízdy strážmistr). Důstojníci jsou: poručík, nadporučík, setník (rytmistr). K důstojníkům stábním náleží: major, plukovník, jenerál a polní maršálek. Setník velí setnině, plukovník pluku.

Jednotliví plukové téhož druhu vojska rozeznávají se od sebe rozličnými výložkami a knoflíky. U pěchoty rozeznáváme infauterii od polních myslivcův, u jízdy slouží dragoni, husaři a huláni.

Na prvním obraze vidíme vojáky rozličných zbraní: v levo stojí polní myslivec, vedle něho dva pruští infanteristé, před nimi dva rakouští infanteristé; potom čtyři jezdci: pruský husar, rakouský husar, rakouský dragon a pruský hulán.

Ve válce užívá se k boji také děl. Dělo leží na lafetě, která se vozí na kolách. Za dělem je prachovnice. Z děl vystřelují se kule hrubé, kterým se říká pumy. Vojákům, kteří střílejí z děl anebo při střílení z děl pomáhají, říkáme dělostřelci a hromadně dělostřelectvo.

Na druhém obraze vidíme francouzské dělostřelce, kteříž obléhají pevnost; někteří již z děl střílejí, jiní s děly přijíždějí.

Otázky pro děti:

Co dělají vojáci? Jak se říká jejich oděvu? Kde bydlí vojáci? Které jsou zbraně vojákův? Kolikeré jest vojsko? Co nabiji voják do ručnice? Co na ni nasazuje? Které zbraně jsou sečné, které bodné? Kterých střelných zbraní užívá se k dobývání pevností? Jaké vojáky vidíme na našem obraze nahoře, jaké dole?