Hrabě Šternberk a jeho podivná volební kampaň z roku 1904, která v mnohém připomíná dnešní volby

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Národní listy - 1904, autor neuveden.
Politik, který neumí pořádně česky, nedokáže definovat svou politickou orientaci a své myšlenky prezentuje ve vysmívané knížce. Znáte někoho takového? Možná nás napadl Andrej Babiš z ANO, ale ve skutečnosti jde o dobový popis volební kampaně hraběte Vojtěcha Václava Šternberka. Mimochodem, přes veškerý výsměch veřejnosti hrabě Šternberk v roce 1904 nakonec ve volbách uspěl a stal se poslancem Říšské rady.
Následující text pochází z roku 1904

Kandidatura hr. V. V. Šternberka

Kandidatura hr. V. V. Šternberka na říšský poslanecký mandát v jaroměřská skupině obcí venkovských, objevila se na české veřejnosti za okolností tak mimořádných a v národě našem neobvyklých, že bezděčně pobádá ke zvýšené pozornosti.

Bylať tato kandidatura prohlášena a je důrazně podporována několika lidmi a také krajinskými časopisy, jež stojíce mimo politické organisace známých u nás stran a frakci, rády by způsobily tímto husarským kouskem překvapeni a ještě větší zmatek, neuvažujíce, bude-li to našemu národu na prospěch nebo na škodu. Za normálních politických poměrů nebylo by vůbec možno, aby člověk takové minulosti, s kvalifikaci tak dobrodružnou, směl se ucházeli o důvěru voličstva.

Avšak v nynější vřavě rozmanitých hesel, nevěcného politikařeni, spílání, podezříváni, malicherného hašteřeni a jalového kritisování, povzbuzováni jsou ke kandidaturám i jednotlivci, kteří by se k tomu jinak ani neodhodlali, kteří mají na mysli snad všechno, vyjma prospěch národa, jemuž měli by jedině sloužili.

O panu hr. Šternberkovi a jeho vlastnostech, správněji řečeno, vadách a nectnostech osobních, došly nás v posledních dnech zprávy více než překvapující. Kdo jej znají a kdo byli svědky jeho dřívějšího působeni, vyličují jej jako dobrodružného, kruhy šlechtickými opuštěného kavalíra, který češtinu až hrůza láme, který na zájmech veřejných nejednou se provinil a české úřednictvo citelně poškozoval. Nehodláme těchto argumentů užíti v dobrém vědomí, že vážným lidem dostačí jiné důvody.

Voličstvo na Jaroměřsku musí z důvodů věcných, nikoliv osobních, dospěti ke přesvědčení, že jeho důvěry má býti nesvědomitou agitací zneužito. Pan hr. Šternberk přináší pro svou kandidaturu jen jméno a původ šlechtický. To už některým lidem dostačí, aby ve své otročině zapřáhli se do jeho vítězného vozu.

Blaží je úsměv milostivé vrchnosti, která blahosklonně dovolí, aby český sedlák před ní se sklonil. Co jsou platná hesla o rovnosti všech lidi, když ještě dnes, po všech zkušenostech, setkáváme se s takovýmito zjevy.

Mluvili o politickém programu pana hraběte pokládáme za zbytečno, neboť vážná diskuse o jeho projevech je vůbec nemožna. Neví čí je a čím bude. Spílá Mladočechům, radikálům i konservativcům, byl státoprávním radikálem dokud myslil, že se uprázdni mandát v některých českých městech, nyní je »samostatným« agrárníkem, protože čeští rolnici na Jaroměřsku mají mu dopomoci k mandátu. Je odpůrcem centralismu, naříká na vládu, která chce české poslance osamostatnili a v různé menší frakce rozštěpili, sám ale svou kandidaturou je representantem frakce toto nové rozštěpeni posilující.

Zkrátka: od drahných let neslyšeli jsme takových odporů, takových — budiž prominuto — nesmyslných, sobě na vzájem odporujících, politických frásí, jakými oplývají projevy pana hraběte, který má prý známosti a přízeň jak mezi kruhy občanskými, tak i vojanskými a těmi chce svému voličstvu prospěli. Trváme, že na Jaroměřsku nejsou voliči tak neprohlédaví, aby jim imponoval tento kavalírský » politik«.


Fiasko hr. Šternberka.

Na dnešní odpoledne svolal hrabě Vojtěch Václav Šternberk voličskou schůzi na Pražském předměstí u Hradce Králové do hostince (»v Chicagu«), aby se představil jako samostatný agrární kandidát svým voličům.

Schůze byla více než četně navštívena, neb byly místnosti dosti prostranného tohoto hostince v pravém smysla slova namačkány.

Hrabě Šternberk se sice svým voličům představil, nerozvinul však naprosto žádný program, tím méně program agrární — nýbrž mluvil tytéž nesmysly, z jakých jest slátána jeho »pověstná« brožura. Pravil, že bude potírali dvorní kamarillu a pak český tisk, který prý jest bez rozdílu uplacen a který tudíž jest největším škůdcem českého národa.

Jeho řeč byla na kandidáta poslanectví tak ubohá, jaké jsme dosud nikdy neměli příležitosti slyšeli. Nesmyslné, ve zkomolené češtině přednášené vývody jeho byly provázeny místy prudkým odporem. Našli se však také lidé, kteří do schůze s ním přišli a též zatleskali.

Jako protikandidát představil se pan dr. Hajn z Prahy, který promluvil obšírně o české politice, a jen krátkými slovy odbyl nesmysly p. hrabětem přednešené. Tento vyžádal si opět slovo k replice, i opětoval takřka dřívější vývody, jak tu svou politiku »tropiti« hodlá.

Po replice dra. Hajna mluvil p. Syrůček z Nového Hradce Král. ve smyslu strany sociálnědemokratické, ale dosti věcně, načež přihlásil se ke slovu pak Hubka z Prahy, který ostře kritisoval kandidátní řeč i osobní vlastnosti hraběte.

Pan hrabě byl přiveden naprosto z rovnováhy. Vyslovil tak sprosté urážky oproti řečníkovi, že není možno ani přibližné je naznačiti.

Když pak ještě pan MUDr. Klumpar z Hradce Král. objasnil »slavnou« minulost pana hraběte, zuřil tento přímo — a za ohromujícího potlesku všech shromážděných ze »své« schůze utekl.

Po »útěku« pana hraběte byla jednohlasně přijata resoluce, že schůze voličů dne 10. ledna 1904 na Pražském předměstí konaná co nejrozhodněji odmítá kandidaturu hraběte Vojtěcha Václava ze Šternberků a vyslovuje své politováni, že člověk dobrodruh, mluvící tak hanebnou češtinou, může se opovážili vnucovali se českému voličstvu za kandidáta.

Výsledek schůze této byl pro hraběte Šternberka tak zdrcující, že ani jeho agitátoři neopovážili se hlasu svého v jeho prospěch pozvednouti a nepozorovaně ze schůze se vytratili.


Pan hrabě Šternberk po druhé na útěku.

V příloze k úterním „Národním Listům“ uveřejnili jste zprávu, jak pan hr. Šternberk, který vystupuje jako samostatný agrární kandidát na mandát poslance do říšské rady na Hradecku, utekl ze své voličské schůze, již byl svolal do hostince „Chicaga“ na Pražském předměstí u Hradce Král. Dnes mohu oznámiti, že pan hrabě v utíkání velice se zdokonalil.

Na pondělí 11. t. m. svolána byla voličská schůze do Praskačky u Hradce Král., na níž představil se voličům kandidát agrární strany pan Hynek Srdínko, rolník ze Svobodných Dvorů. (Kandidátem národní strany svobodomyslné je pan Kolenský, nájemce dvora z Dejvic. Pozn red.)

Pan hrabě Šternberk nedal se odstrašiti fiaskem, které ho stihlo minulého dne na Pražském předměstí a zavítal do schůze též s hejnem všude jej doprovázejících agitátorů. Po kandidátní řeči H. Srdínky pustil se do řečnického souboje, který ale skončil pro něho prabídně.

Na všecky výtky nenalezl jiné odpovědi, než plané vytáčky a sebevědomé „To není pravda!" Ale opak dokázati nedovedl. Když pak pan Doležal ze Sedlice počal mu opakovali výtky, učiněné mu na schůzi nedělní na Pražském předměstí a voličstvo počal seznamovati s jeho administrátorskou činností v Plasech a Kynžvartě, s činností jeho v Ostravě — nevyčkal ani konce, sebral klobouk a — protože tam nebyli Angličané, aby jej zase honem zajali — útěk se mu podařil.

Jen potlesk a veselý smích účastníků jej vyprovázel.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1904, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
4. října 2021


Diskuze k článku „Hrabě Šternberk a jeho podivná volební kampaň z roku 1904, která v mnohém připomíná dnešní volby“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.

Doporučujeme i naše další projekty:   magazín Příroda.cz  —  sdílení PDF souborů DraGIF.cz