První vzducholodě

Ballon Santos-Dumont-ův
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pokusy vzduchoplavecké roku 1903

Je-li pravda, že každý rok, jenž končí číslici 3, je nešťastný, platí to dozajista v aeronautice. Lonský rok 1903, který začal slibnými pokusy Santos-Dumont-a, uplynul a nepřinesl nám nic nového; lze říci, že se otázka vzduchoplavecká nachází v tomže stadiu, jako byla před lety, kdy bratří Renardové a Krebs ponejprv užili ballonu tvaru doutníku, který se užívá dosud až na nepatrné změny. Další pokusy hraběte Zeppelina nepřinesly rovněž nic nového, ba možno tvrdit, že jich výsledky byly horší než jeho předchůdců.

Neprospěly ani velké prémie vypsané různými státy a společnostmi. Ceny ty jsou určeny pro nejlepší vzducholoď, ať již je lehčí nebo těžší vzduchu. Poněvač je třeba vzducholoď dříve sestrojit a vyzkoušet, je nezbytno vládnout penězi. Žádný stát ani společnost nedá však cenu za projekt na papíře, a proto také dosud nikdo prémii nedostal. Proto se též stala aeronautika sportem několika bohatých lidí, kteří mohou vynakládat na podobné podniky milliony.

Mezi vyvolence štěstěny nutno počítat v prvé řadě Dumont-a a bratry Lebaudy. Zvláště Dumont rozvinul ohromnou činnost v tomto oboru a vystavěl i polámal 14 vzducholodí, ale bohužel nedodělal se přec žádných pronikavých úspěchů.

Výlety, které byly konány téměř za bezvětří, ovšem nemohou padat na váhu, a nelze o nich mluvit vážně. Všechny plavby, neb aspoň valná většina z nich měly ráz slavnostní, neboť se konaly vždy při velkém množství lidí na Rivièře v Monte Carlo atd. Nejskvělejší plavba Dumontova bylo vykonána 14. července v Paříži na vojenském cvičišti v Longchamps. Kolem 9. hod. ranní přijel na cvičiště president Loubet, aby byl přítomen přehlídce vojska.

Krátce potom se objevil řiditelný ballon Santos-Dumont-ův, který kroužil nějakou dobu nad vojskem. Santos-Dumont pozdravil presidenta několika ranami z revolveru a vrátil se do Puteaux, odkud vyplul. Spolu s Dumontem se nacházeli v loďce ballonu podplukovník Bourdeaux a major Hirschauer, velitel vzduchoplaveckého oddělení francouzského vojska. Plavba se ovšem konala za bezvětří.

Povzbuzen tímto úspěchem učinil Santos-Dumont nabídku ministerstvu vojenství, jemuž nabídl svoji vzducholoď pro účely francouzského vojska. Poněvač dosud nebylo nic lepšího, přijalo ministerstvo tuto nabídku velmi blahosklonně a ubezpečilo Dumonta dopisem o velikém významu vynálezu. Tím se věc zkončila a Dumont přistoupil ke stavbě ballonu nového, který jest určen pro světovou výstavu v Saint Louis v Sev. Americe.

Ballon Lebaudy-úv
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Druhý pokus, který zasluhuje zmínku, je pokus Lebaudy-a, bratra »Saharského císaře« Jakuba Lebaudy-a. Lebaudy dodal potřebné peníze na stavbu vzducholodi, kdežto myšlenku dal známý aeronautický inženýr Juliiot.

Ballon »Lebaudy« má tvar doutníku s oblými hroty; spodní strana je plochá a má sloužit za padák. Konstrukce je provedena z aluminiových trubek a sesílena ocelovými dráty, celá konstrukce je potažena hedvábnou látkou. Délka ballonu obnáší 56.5 m, střední průměr 9.8 m, a obsah 2284 m³. Uvnitř ballonu je Meusnier-ův ballonet obsahu 320 m³ pro regulaci vnitřního tlaku.

Pro případ přílišného napjetí, které by mohlo nastat, jsou umístěny v obalu ballonu zvláštní samočinné záklopky. Ballon je naplněn čistým vodíkem.

Loďka ballonu je rovněž z trubek a visí na 28 ocelových lanech; je 4.8 m dlouhá 1.6 m široká a 0.8 m hluboká. Pod ní jest utvořen z ocelových trubek zvláštní hranol, který má zamezit poškození šroubů v případě, kdyby ballon padl na zem. V loďce je Daimlerův 40koňový motor, který pohání 2 vrtule o průměru křídel 2.8 m. Motor může konat až 1000 obrátek za minutu. Rychlost ballonu byla počítána na 4 až 6 m za vteřinu.

S novým tímto ballonem bylo podniknuto několiko zkoušek, při kterých se osvědčil lépe než ballony Dumontovy. Zkoušky byly konány na výstavišti v Paříži vždy za bezvětří a netrvaly déle než hodinu.

Při těchto pokusných plavbách se však ukázalo i mnoho chyb a nedostatků, které byly záhy opraveny. Plavby uplynuly celkem velice hladce bez jakýchkoli úrazů a nehod, až konečně po 21 dnech zkoušení, 13. listopadu 1902 bylo rozhodnuto, že »Lebaudy« je schopen vykonati plavbu delší. Plavby této se súčastnili Surcouf, Oberlé a Julliot.

Slabý větřík, který dul na začátku plavby, sesílil a začal vanout rychlostí 6 m za vteřinu. Ballon hledal ve větší výšce vítr příznivější, ale ve výši 100 m nad zemí dul vítr silnější ještě, a tak se stalo, že jeden z obou šroubů byl poškozen. Přesto se však podařilo vzduchoplavcům přistáti šťastně a bez úrazu na zem.

Potom konal Lebaudy-ův ballon ještě několik volných plaveb, z nichž jedna proň byla osudná. Silný vítr jím hodil o zem právě v tu dobu, kdy se vzduchoplavci snášeli k zemi, a ballon byl úplně zničen.

Než Lebaudy se nad tím nezarazil a přistoupil ke stavbě ballonu nového. Užity byly zachovalé části ballonu starého, a nový stroj se počal brzy zase vznášet nad Paříží.

Plavba podniknutá 9. května 1903 byla dosud nejlepší ze všech konaných neboť ballon překonal veškeré výkony Santos Dumont-ovy. Přípravy ke vzlétnutí ballonu se konaly v hodinách ranních, a v 8 hod. 54 minut byl ballon naplněn. Vzlétnul v Moisson-u, přelétl Seinu a dal se směrem k Nantes, přelétl Nantes ve výši 200 m nad zemí a odtud se dal zase směrem k Moissonu, kam šťastně dorazil vykonav dráhu 37.2 km za 1 hod. 36 minut. Ballon letěl nejprv ve výši 80 m, nad zemí, načež když začalo poprchávati vzlétl do 200 m; když povrch ballonu uschnul, vzlétl ballon do výše 300 m.

Rychlost větru se po celou plavbu stále měnila od 8 do 10 m za vteřinu, následkem čehož musil šroub vykonávati značnou práci, aby úkolu svému čestně dostál. Počet obrátek šroubu za minutu obnášel 600 až 1000 za minutu.

Uvážíme-li, že ballon »Lebaudy« vykonal 29 plaveb, z nichž ve 28 případech přistál v místě dříve určeném, a že ač byl po 6½ měsíců naplněn vodíkem, přece náplň neztratil, pak ovšem je to výkon pozoruhodný a daleko lepší než Dumont-ův.

Nyní se v Paříži staví několik vzducholodí, které jsou určeny pro závody vzduchoplavecké na výstavě v S. Louis 1904.

Do té doby ovšem nezbývá než trpělivě čekat, co nám přinese tato světová výstava, a zda již — po několikáté — na ní bude otázka vzduchoplavby »rozřešena«.